Pro psaní příspěvků do Knihy návštěv je nově vyžadována platná registrace na Fóru (přihlašovací údaje pro Knihu návštěv a Fórum jsou identické).

Jméno
Heslo

předchozí ...

 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910

... další
Jméno: StriderCZ 11. 5. 2012, 10:43:51 delete
e-mail:
 
Ještě málo k manuálům:
Mnoho starých her mělo manuál na mnoho stran
(např. dokonalý manuál k Dungeon Master).

Wizardry ani ReA bez znalosti se bez manuálu hrájí velice špatně, a přijdete o značnou část herního zážitku a FRUSTRACE vám bude podávat ruku. (u ReA základ hry vychází z německé varianty AD&D- Das schwarze Auge - německá důslednost a maniakální důraz na detaily je pověstná).
Zejména tvorba postav v ReA (pokud nejdete cestou navolených postav) je natolik komplikovaná, že 1. bez manuálu nemáte šanci stvořit ani jednu postavu, 2. třeba u ReA: Shadows over Riva začínáte na 6. levelu, což je skutečně práce na celý den. Ale vyplatí se :D :D

Dneska jsem naskenoval (náhodou nalezený) manuál k W8 (přežil 1x povodně, 2x stěhování).
http://www.edisk.cz/stahni/01531/Wizardry_8_manual ... (60 stran A4)
A co se týče ReA: viz moje stránky www.old-games.estranky.cz (manuál + odkaz na detailní popis kouzel)

Jméno: Elemir 11. 5. 2012, 10:13:17 delete
e-mail:
 
Výjadření p. Grygara je velmi přesné, je to opravdu výstižně napsáno. Většina toho je tak samozřejmé, až se na to úplně zapomíná při definici Škoda jen, že otevřený svět neni vždy samozřejmostí a někdy jde prozkoumávání stranou ... člověk by rád, ale prostě se nejde nikam jinam dostat, dungeony jsou plné slepých chodeb apod., člověk narazí jen na to, co mu autoři přímo podsunou. Kochání krajinkou je taky moje oblíbená kratochvíle, v Gothicu 3 jsem měl kolikrát tendenci se jen tak posadit na skále nad pobřežím a dívat se, nebo prozkoumávat jinak prázdné horské lesy. V Morrowindu byl hezký zážitek z bažin, v Oblivionu mě uchvátily lesy (taky na něj nakonec dojde, jen se k němu dostat ). V MM7 pak bylo velkou výzvou zdolat sopku v Nighonu. Stejně tak zmapování monster a jejich proklepnutí. Začínám si uvědomovat, že některé věci už beru dnes u her za samozřejmost a omezil jsem se na takměř jediný herní styl. Stalkera jsem nehrál, ale kolega má podobný styl, prý se mu až smáli, jak za ostatníma hráčema zaostal. Pokud to hra umožňuje, tak proč ne, od spěchu tu jsou jiné tituly.

Ještě chvilku tu budeme takto vzpomínat a oprášim pořadač, vytáhnu tužku, deník a naplánuju si do konce roku titul po titulu Nedávno jsem po letech dohrál Vietcong, abych si připoměl svoji FPS éru. V porovnání s jinými tituly jsem musel opět konstatovat, že potřeba přemýšlet do FPS prostě patří a neni vůbec na škodu.
Jméno: MP 11. 5. 2012, 10:11:20 delete
e-mail:
 
RPG je pro mně jednoznačně vcítění se do postavy a do jejího světa. Chci se prostřednictvím svého virtuálního já bát, smát, plnit úkoly, objevovat a prozkoumávat svět.... chci prostě ten svět cítit a to prostřednictvím mně jako postavy ve hře. Když to tak není, nebo tomu něco schází, je to hra s prvky RPG, nebo prostě po staru Dungeon. RPG proto pro mně může být i adventura, stratgie, střílečka... Co se týká Might and Magic, je to vynikající dungeon se spoustou RPG prvků, ale to pravé RPG mi kazí parta, tedy že nehraju za jednu postavu s případnou možností nabrat společníky. V tomhle mi vyšel vstříc osmý díl a to už je luxusní RPG. Pro mně tedy. Jinak za nejlepší RPG považuju System Shock 2 a po té Daggerfall, Star Wars Knights of the Old Republic, Fallout, Jade Empire, Might and Magic VIII a Mass Effect (1). A v současnosti Minecraft, který představuje přesně to, co považuju za RPG.
Jméno: Majk 11. 5. 2012, 00:55:48 delete
e-mail:
 
Souhlasím s oběma, ale asi nejvíc s myšlenkou citovaného Grygara -- o tom rozhlížení se. Je asi jedno, co to je za hru, jak je technicky řešená a jestli je vůbec koncipovaná jako RPG, může to být adventura nebo akční hra s náznakem vývoje postavy nebo cokoliv jiného. A určitě je i jedno, jestli je to hra graficky nabušená nebo podrobnosti dostanu pomocí textového výpisu. Když mám chuť nějakým způsobem studovat okolí, asi se nejvíc vžívám do ropleplaye. Ať už jsem vylezl na kopec nad Novým Sorpigalem a kochal se krajinou nebo v MM2 v Middlegate objevil u zdi (dávající Čarodějovo oko, však víte) anebo úplně mimo žánr, ve Stalkerovi jsem se jal prozkoumat každou píď rozpadlé barabizny, pokaždé to byly silné zážitky umocňující hranou roli. Takže opravdu moudrá slova, je na tom hrozně moc pravdy. Když mě hra "donutí" dobrovolně rozhlížet se... jo.
Jméno: StriderCZ 10. 5. 2012, 20:17:16 delete
e-mail:
 
Vždy, když se mně někdo zeptá, co pro mně znamená RPG, co je tím důvodem, proč hraji hry, tak se mi vybaví následující:


Zamyslete se, co je podle vás znakem kvalitní počítačové "hry na hrdiny". Tabulky se statistikami? Záplava questů? Medovina tekoucí proudem? Ženské postavy s naddimenzovaným poprsím? Tohle všechno mnoho současných RPG nabízí, ale nic z toho nedělá dobrou hru. Pudlovo jádro ale dřímá někde jinde, ve zdánlivě banálním detailu- rozhlížení se. Pořádné erpégéčko totiž poznáte ve chvíli, kdy se vám v něm chce rozhlížet. Vylézt na kopec a rozhlédnout se. A když není kopec, tak na nejbližší věž, střechu stodoly, stožár plachetnice, nebo otevřít mapu a kochat se neprobádanými oblastmi., kde možná číhají nepřátelé o dvacet úrovní silnější, ale VY se tam jednou dostanete, to dá rozum. Ale nejde jen o technickou možnost rozhlédnutí se, ať už kamerou v pohledu první, nebo třetí osoby, izometricky, nebo z ptačí perspektivy. Důležitá je ta chuť a chuť se rozhlížet nevykřeše ani sebelepší engine, když do něj autoři nenasypou poctivý virtuální svět.

Text (mírně upraven): Lukáš Grygar, Level 135, úvod recenze GODS, Lands of Infinity

Zkrátka hra musí mít tu správnou atmosféru, ze hry musím také mít pocit komplexnosti, chuť objevovat nové a nové věci (nepřátele, kouzla, příběh, dovedosti, lokace), Musím zapojit představivost a fantazii. Když dnes hraji MM II tak fantazie a představivost maká naplno (a značně mi přidává na "obavách"- budu mít dostatečně silnou partu?, neztratím se v dungeonu? Vyřeším všechny problémy? logické hádanky? Navíc se rád kochám prostředím hry, jen tak se toulám krajinou (proto si mi tak líbil Oblivion). Mám rád starou VGA grafiku - která (na rozdíl od dnešního 3D umožnovala mnohem "umělečtější" dojem (podobně jako obyčejná fotka versus olejomalba).
Jméno: Elemir 10. 5. 2012, 16:52:54 delete
e-mail:
 
RPG? Je to velice záludná otázka Už jsem to v podstatě okrajově naznačil v předešlém příspěvku. Z dnešního pohledu je RPG synonymem pro velmi obecnou kategorii her. Když použiju pojem dungeon, tak si ještě dnes mnoho lidí vybaví na principy tohoto subžánru, ze kterého se RPG vylouplo. Pro mě je to spojeno hlavně s pravidly D&D nebo později zejména AD&D, tedy RPG musí ctít vývojový systém. V principu jedno jaký, ale krom ztotožnění se s hlavní postavou/družinou apod. je nutné, aby byl ve hře vidět znatelný pokrok - pro mě je RPG hlavně o tom piplání od zelenáčů po legendy a hlavně silný příběh. V tom je ten název už dnes zavádějící, což je ale asi celkem pochopitelné. Na počátku si nikdo možnosti dnešních her nedokázal představit a tak už na počátku milenia jsme byli svědky různých dodatků k názvu a nového škatulkování.

Osobně patřím do tábora antidiablistů , ještě dnes si docela dobře vybavuju ty věčné dohady nad tím, zda-li Diablo je nebo není RPG ... nakonec se proto vžilo označení akční RPG. Tím se vlk nažral a koza zůstala celá Na druhé straně pak existovalo pravověrné (plnohodnotné) RPG. Nicméně bylo to právě akční RPG, které nakonec udalo hlavní směr. Když vyšel Dark Messiah (anebo zabrousím ještě dále k Rune), tak se objevilo něco, co bylo těžké definovat. Celkem dobrý příběh, jednoduchý systém úkolů, vývojový strom, hlavní postava geroj první třídy, ale ... vyjma nových dovedností to byla pořád ta samá bábovka jako na začátku. Tenkrát jsem si povzdechl, že to mohlo být opravdu dobré RPG, ale na druhou stranu on ten podrobnější vývoj nebyl třeba. Ráno jsem si shodou okolností přečetl podrobnosti o směru vývoje Bioshocku, to bylo původně vyvíjeno jako plnohodnotné RPG, ale testing ukázal, že to tu hru zbytečně komplikuje a všechny nadbytečné vývojové prvky byly zas odstraněny.

Význam RPG se dávno ztratil a podle mě to díky tomu škatulkování už nevystihuje to, co si pod tím člověk představil ještě někdy v roce 2000. Ano i takový DOOM může být RPG - má příběh, úkoly jsou dané misemi a co vývoj postavy? Vždyť postupně nachází různá vylepšení, nové zbraně apod. Stejně jako se zlepšuje během hraní samotný hráč, roste i síla postavy. To sžití s postavou může být dokonce silnější. Když vyslovím RPG, tak sám vím, co tím myslím, ale při diskusí už se tomu snažím vyhýbat a spíše mluvím o konkrétní hře. Vcítění do postavy/družiny je pak dáno kvalitou takové hry ... u Zaklínače 2 jsem se chvilkama uchýlil i k dost peprnému vyjadřování, u FPS se mi tohle tolik nestává - nedáří se? Zahraju misi znovu a udělám si pomocné savy jinak. Ovšem zvorat něco při souboji v RPG mě dožírá hned :D Člověk se s tím piplá, hodiny a hodiny vybírá vhodné kombinace dovedností a nakonec se stejně uchýlím k hrubé síle ... poněvadž je to jistota ;)
Jméno: Majk 10. 5. 2012, 03:16:54 delete
e-mail:
 
Jojo, to jsou klasický Wizardry. Když vyrobíš s prominutím debilní partu v Might and Magic a netušíš nic o herních mechanismech, stejně můžeš hru úspěšně dokončit (od třetího dílu určitě), jen to bude trvat o dost dýl. Udělej to ve Wizrdry a pravděpodobně následuje nazdar bazar... Jsou lidi, co na tvorbě party do her jako Wizardry nebo Arkania dokážou strávit dlouhé dny.

Ale zase Might and Magic je prostě zlatý střed, a asi proto tu sérii tak všichni milujem. Pravidla nejsou krutopřísný, ale existují a jsou poznat, nekoná se tupé Diablo.

Mimochodem... když už vůbec vezmeme ten termín RPG... co je pro vás RPG? Nedala by se tak označit kdejaká hra? Roleplay splňuju v případě, že se opravdu vžiju do nějaké smyšlené postavy. Když hraju třeba formule nebo NFS, vtáhne mě to, cítím se jako závodník, užívám si každou zatáčku i rovinku, jsem nervózní při ztrátě času u výměny pneumatik a fakt jsem naštvanej, když nedojedu do cíle první, je to svým způsobem RPG? Když se na to kouknu takhle, nevidím zas tak zásadní rozdíl mezi závodní hrou, střílečkou, adventurou nebo rpgčkem. To dost možná i naopak, v rpgčku jsem spíš "bohem" party dobrodruhů než že bych přímo hrál roleplay... jak vnímáte žánr RPG? Vcítíte se přímo do těch postav?
Jméno: Uran 9. 5. 2012, 18:24:05 delete
e-mail:
 
Ten prispevek nize se tykal hry Wizardry 8. Tahle hra jak se zda chyby/chybu neodpousti.
Jméno: Uran 9. 5. 2012, 18:22:28 delete
e-mail:
 
Jsem asi uz zhyckany z ery RPG - kazdy a vzdy muze dohrat (MM7, baldur, fallout, ...) :-(. Zacal jsem hrat a dostal se do prvniho mesta (ze zoufalstvi se mi uz ani nevybavuje jmeno). Mam partu 8 "lidi" a momentalne jsem se totalne zasekl. Kamkoliv vyjdu tak me mostra zabiji behem jednoho souboje. Nemohu se ani dostat zpet do lehcich lokaci. Level scaling je dosti brutalni. Nevim jestli jsem udelal chybu v tvorbe a vyvoji druziny, ale vypada to na odlozeni do supliku a nekdy v budoucnu zacit znovu. Obtiznost mam nastavenou na minimum a presto je to pro me nehratelne.

Taakze nekdy pristeeeeeeeeeeeee ... uaaa.
Jméno: Elemir 9. 5. 2012, 14:54:39 delete
e-mail:
 
Dodatek k Wizardry 8: časopisy dnes dorazily, DVD jsou k nim opravdu přiložena
Jméno: Elemir 9. 5. 2012, 08:59:23 delete
e-mail:
 
Jak už jsem mnohokráte uvedl, pro mě éra RPG začala později, takže se mi starší tituly mnohde minuly. Díky tomu miléniovému boomu v RPG jsem se už ani zpět nedostal, což se začíná měnit až nyní s opětovným ústupem žánru Tedy ústupem, ono je to spíš tím odklonem, současný vývoj nám z toho začal dělat spíše nový žánr.

Generování prostředí neni jen otázkou Morrowindu, ono tohle bylo často typické i pro Gothic 3, kde to u dungeonů bylo tuplem přes kopírák (ovšem Gothic 3 ve výsledku o dungeonech neni). Nakonec ono se toho na to jedno CD ani víc vejít nemohlo. Proto je kus Vvavenderfellu jen sopečnou pustinou - až teprve tohle mi vadilo. Oblivion moc posoudit nemohu, stále ho mám jen rozehraný a navíc jsem ho kvůli hardwarové náročnosti přeskočil a dostal se k němu až po zmíněném Gothic 3. Je to docela zajímavý skok, Oblivion je v porovnání s ním dost "malovaný", celkem mě to překvapilo, ale je taky o dost veselejší než-li Morrowind. Skyrim je pak zas klasika, přetexturovaný Oblivion. Zatímco do roku 2006 to tedy vypadalo na dva směry grafického vývoje, dneska už je to jasný směr k realistické grafice.

Jenom ještě v rychlosti k Morrowindu, ono už před vydáním se to proklamovalo jako MMORPG pro singleplayer, proto ta rozlehlost, množství postav a pluginový systém přídavků. Byl to velký odklon od klasického schématu omezeného světa a striktního příběhu, který přišel s 3D.

Dnešní směr vývoje je tudíž jasný, Zaklínač 2 navázal na Gothic 3 a tak to půjde už dále. Je to daň za pokrok, vývoj takovýchto titulů je dost drahý a je nutné mu předem zajistit odpovídající prodej. Tzn. přizpůsobit ho širšímu hernímu publiku a pokud možno, uvést ho pro více platforem najednou ...
Jméno: Majk 7. 5. 2012, 21:19:01 delete
e-mail:
 
Barvy jsou určitě jedna z věcí, proč miluju staré DOS hry. Ručně kreslená grafika a vhodně vybraná paleta 256 barev dokázala v rozlišení 320x240 moje srdce rozplesat víc než prakticky jakákoliv dnešní hra. A nejen u RPG, i takový kouzelný adventury jako Kyrandia, Simon the Sorcerer, Indiana Jones a Atlantis... Ano, nostalgie JE nebezpečná, už jsme se o tom mnohokrát přesvědčili a už v tom ZASE lítáme.
Jméno: StriderCZ 7. 5. 2012, 21:00:04 delete
e-mail:
 
Wizardry VIII jsem si koupil v 2003 jako odměnu po atestaci. Nedohrál jsem ji, a to hlavně pro příliš časté, kolové souboje (podobně jako v Realms of Arkania, či Albionu) a poněkud chaotický děj. Časem to napravím.
Morrowind jsem hrál mnoho a mnoho hodin, nicméně:
Co se týče Morrowindu (a TES celkově) jsou přehypované, časem jsem zjistil, že připomínají Potěmkinovu vesnici: obrovské prostory, ohromné počty různách postav, ale tak nějak jsem necítil tu chuť prozkoumávat další a další lokace (ony se taky stále opakují jako přes kopírák, interiéry budov i dungeonů jsou stále identické). A to nemluvím o odporném Level scalingu (morrowind na tom byl ze všech her TES nejlépe). Další věc, která mi ma moderních hrách vadí je barevná škála: všimně te si, že většina nových her je v šedém ladění: chybí mi takové ty zářivé, hezké barvy, místo toho koukáte na šedozelenou trávu, prší, nebo je "mlha". Proto se mi líbil Oblivion (dohrán) oproti Skyrimu (možná dohraji až po nějaké modifikaci grafiky a herního systému).
Uf Uf, to jsem se rozkecal... ta nostalgie je VELICE nebezpečná.
Jméno: Adam23 7. 5. 2012, 19:56:41 delete
e-mail:
 
Morrowind byl IMHO koukatelný HODNĚ
Jméno: Elemir 7. 5. 2012, 17:00:04 delete
e-mail:
 
Ve středu uvidím, už jsem to objednal. Přechod RPGček do plného 3D byl šílený asi všude. Jako první koukatelný počin byl Morrowind, kde to hlavně nepůsobilo jenom jako kulisa. V MM9 to byla zase jen koridorovka ... vyjma tedy možnosti horolezectví u Sturmfordu. Ovšem to byl zřejmý grafický bug (pro neznalé, ono se na Anskramskou tvrz dá totiž také seskočit z "hor"). Dosti velké zklamání byl pro mě i Aurora engine, tedy jeho implementace v Neverwinter Nights. Co naplat, že to bylo plné 3D, když zmizela ta krásná, bohatá a detailní grafika z původního izometrického ztvárnění. Na úkor 3D odflákly ten zbytek. Už v době vydání to vypadalo jako notný krok zpět. Nehledě na to, že koridory to mělo taky Přitom o několik let mladší Zaklínač působí mnohem příjemněji a přitom je to tentýž engine. Některá studia si asi holt myslela, že bez 3D by působila směšně a tak musejí nějaký ten 3D "hit" taky stvořit. Když už jsem zmínil Aurora engine, ten měl docela zajímavé omezení a tím byl dohled ... v podstatě několik stop od družiny vše postupně přecházelo do houstnoucí žluté mlhy. I sluneční den na palouku působil spíše jako mýtina v hustém lese.
Jméno: Majk 7. 5. 2012, 14:43:35 delete
e-mail:
 
Snad jo, když se prodávaný titul jmenuje přímo Score DVD. I když jeden si nikdy úplně jistý být nemůže. Wizardry VIII taky patří k hrám, které jsem nikdy nedohrál, asi se taky k tomu zkusím vrátit. Člověk musí překousnout tu místy i odpornou 3D grafiku (tak plus mínus na úrovni MM9), opravdu jen těžko chápu, proč v těch časech všichni přešli na komplet 3D, když 2.5D poskytovalo mnohem krásnější zážitek. Mělo se ještě počkat. No jo holt, byznys s magickým slůvkem 3D. Ale jinak to byly Wizardry se vším všudy. Hm... jestli najdu cédéčko, tak po hokeji asi taky zkusím.
Jméno: Elemir 7. 5. 2012, 08:02:58 delete
e-mail:
 
4EvilEye: Díky.

4StriderCZ: Shodou okolností, nemáš tušení, v jakém časopise byly Wizardry VIII přiloženy? Našel jsem celkem nedávno jeden web (měli chvilku i takový rychlý obchod u nás v Kauflandu), kde jsem je tuším zahlídl. Byl to nějaký zlevněný výprodej na motivy Levných Knih. Jenom si vzpomenout.

Edit: A to je jako naschvál, jen jsem to dopsal, tak jsem si vzpoměl na motto obchodu a hned jsem to našel :) viz http://www.cdmc.cz/index.php?score-casopis-vyprodej. Jen doufám, že tam to CD opravdu je, budu to muset vyzkoušet.
Jméno: StriderCZ 6. 5. 2012, 19:31:31 delete
e-mail:
 
Tak jsem v MM II postoupil trošku dále- Jsem Tripple crown winner a mám povýšeny (téměř) včechny postavy (socrerer jde bohužel povýšit jen jeden). Na nějakou dobu si od hraní odpočinu, ale o víkendu budu pokračovat dále (jen co pro DJ (www.oldgames.sk) naskenuji český manuál k wizardry VIII.



Jméno: EvilEye 5. 5. 2012, 23:16:47 delete
e-mail:
 
Super stranka , velmi pomohla pri hrani
Jméno: StriderCZ 5. 5. 2012, 22:14:27 delete
e-mail:
 
F4 pomohlo, díky za tip.
Mám dneska více volna, a tak jsem si to zkusil nainstalovat. Se samotným hraním budu muset chvíli počkat (chtěl bych dohrát MM II- ale jde mi to jak psovi pastva....)

předchozí ...

 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910

... další