to Elemir: ta "recenze" Diabla mi přijde dost tendenční a ubohá. Spíš mi to připadá jako článek typu "autor si léčí svůj mindrák z dětství" říznutej tím správným polraichovským buran humorem, kterej osloví dostatečně širokou masu publika z řad herních pózer hipsterů.
Postřeh, že mainstream jde na ruku blbcům je skutečně "objevnej". To je, jak kdyby se autor škrábal 10 let na zadku a pak pronesl větu, že v zimě občas sněží. Tak to prostě je a bude. Proto chodí v hlavním televizním čase hrůzy typu ordinace, ulice a podobný zrůdnosti napříč všema kanálama (včetně veřejnoprávních) a lidi maj rádi Jardu Jágra.
Já hrál Diablo 2 sice jen v mulťáku a v době, kdy už bylo defacto mrtvej titul s brutálně zastaralou grafikou, ale bavilo mě to. Myslím, že systém tvorby postav byl téměř dokonalej a díky obrovskýmu množství možných kombinací (přitom byla zachována dobrá přístupnost) ve své době a i dlouho potom nepřekonanej. Že to je hra pro powergamery - spíš to není hra pro blbce, kteří nemaj moc ponětí, co jsou to procenta a dělá jim problém sčítat přes desítku.
Ovšem tituly vydávaný poslední době jako Grimrock, Eternity, Original Sin, novej Torment a podobně ukazují, že kvalita si najde časem cestu zpátky, ale není to prostě pro každýho a chtělo to najít jiný možnosti financování takovýchto projektů, což je myslím si, strašně moc fajn efekt, kterej tvůrcům her opět rozvázal ruce.
PS: a ještě má drzost otírat se o M&M6, za to by mu měli useknout ruce a vytrhnout jazyk rozžhavenýma kleštěma! 
|
Na Gamestaru jsme byli asi umírněnější, ale hlavně pro nás ta diskuse začala právě až tou dvojkou. Tu jsem dohrál, ale pro mě je mnohem příjemnější pomalejší tempo, co nasadili Balduři. A tak je to vždycky, ne každá hra sedne každému.
