Kdepak, v Koutku pro rozjímání ti tolik nehrozí vynadání od Yuyany, kdežto tady si to případně slízněš i se smetanou 
NWN má to samý, co PT a to aligment shift. Teď si nevybavuju, jestli je to standardně zvýrazněné pro všechny postavy, nebo musíš mít nějaký skill, ale u řady rozhovorů si musíš dávat právě pozor na to, co volíš (v pohodě si tak můžeš vyšachovat povolání, zejména rozhodit multiclass). Klikáním na jedničku ovšem nic nezkazíš  Ale pak je tu samozřejmě řada dialogů, které nejsou zrovna záživné a z některých jsem taky hledal co nejrychlejší cestu pryč. V datadiscích se to pak o dost zlepšilo, navíc parťáci jsou výmluvnější. V NWN2 je to zase o kousek dále. Dvojce dost pomáhá i to, že příběh hry je jasný od počátku, takže první datadisk plynule navazuje (druhý datadisk je koncipován úplně jinak a s původním příběhem nemá nic společného).
IWD1 má opravdu výhodu v tom, že není ukecané. Z počátku mi to vadilo, ale když jsem hrál BG tak po desáté, taky jsem přestal ty dialogy pomalu číst. Ono to pak už nic nového nepřináší. U IWD1 je hlavně linka postupu hrou jasně daná, u BG si klidně mohl bloudit krajinou až do omrzení. Tedy dokud si nakonec přeci jen nenarazil na někoho, kdo ti ukázal správný směr. U BG side questy beru spíše tak, že to doplňuje alespoň nějaký obsah do míst, které by jinak byly ve hře úplně zbytečné. BG2 pak preventivně počet oblastí zredukovala
Mě už to tak nějak nepřijde, tohle má řada novějších her, kde plníš úkoly čistě jen ze "zištných" důvodů (peníze, XP apod.), nikoliv že to má nějakou valnou spojitost s příběhem. A Gothic jsi zkoušel? |
