Když už jsme u toho sběratelství...
Dalo by se říkat, že spíše sbírám herní časopis Level.
Má sice pár čísel starších z dob, kdy vydávali Level a SCORE s plnými hrami (některé nebyly vysloveně špatné), a pár archivních kousků (včetně nejlepšího čísla SCORE všech dob č. 30)
Nyní si Level kupuju z několika důvodů:
1. Rád si čtu, a nebaví mně sosat informace jen z internetu.
Navíc informace na internetu mají pouze přechodný charakter, časopis má z archivního hlediska (obvykle) větší výdrž a hodnotu.
(Ono vrátit se k starším číslům je docela fajn, něco jako když si prohlížíte staré fotky dětí).
2. Nový Level (na trhu už 3 roky) je plný úvah, rozhovorů, témat, povídání, včetně rubriky retro.
Je to asi něco jako když Vás baví řídit auta.
Časem začnete zjišťovat co vlastně máte pod kapotou, jak fungují (a v minulosti fungovaly) brzdy, k čemu jsou vlastně dobré ty naprvní pohled zbytečné čudlíky a páčky.
Začnete se pídit o podrobnějších informacích.
Kupujete si časopis ne proto, aby jste se dozvěděli přesné specifikace o daném typu vozu (recenze na hru) ale spíše aby jste měli obecný přehled.
3. Stokoruna měsíčně a dobrý pocit z toho, že malým penízkem podpořím projekt několika nadšenců.
4. Je to trochu jako když provádíte obecný výzkum- občas narazíte na zcela nečekané témata, objevy- třeba v posledním díle mnohostránková recenze na Warhammer. Tak trochu mi to připomíná přednášky od p. Grygara. Nebudu nikdy kosmonaut ani astronom (bohužel), ovšem poslechnou si přednášku od takové kapacity stojí za to.
|