Winterson: Zaklínač je jedna z mála RPG, které se vyplatí hrát kvůli příběhu.
Po dohrání budeš na celý život plný vzpomínek na nezapomenutelné herní zážitky. Humor, ironie, násilí, sex, sakrkasmus. propracovaná psychologie postav- cyhbí takovéto obvyklé černo bílé vidění světa jako v Tolkienovi.
Slovanská mytologie, pohádky, smutný příběh o polednici a spousta skvělých vedlejších úkolů (v posledním Levelu jsem četl úvahu o tom, že vlastně a hlavně vedlejší questy dělají skvělá openworld dobrodružství)
Pokud chceš vědět, v jakém duchu se hry odehrávají, přečti si několik povídek z knihy Meč osudu...
Na Zaklínači je úžasné, jak se Polákům podařilo věrně přenést ducha knihy a světa Zaklínače do hry. Jak z minima dostali maximum (první díl, na zastaralém enginu Auora, autorská práva zíslali "za hubičku" (Sapkowski tehdy hodně chlastal), už jen problémy jak přeložit zaklínače do angličtiny... (witch=čarodějnice).
První díl je sice technicky poněkud zastaralý, ale PŘÍBĚH mně udržel od začátku do konce. Už první série questů v podhradí Wyzimy je naprosto dokonalá.
Od druhého dílu se přidala nálepka AAA hry se vším pozitivním, co k tomu patří.
Dialogy: pamatuji si na nespočet hlášek, perfektní a sluchu lahodící je kombinace ploského dabingu a českých titulků (třeba: nás obyčejné má stejně každý v ři*i...)
|