2Elemir: Já jsem přestal řešit dostupnost na věčné časy v momentě, kdy jsem Civilization 4 z roku 2005 strčil hrdě do drivu jako hrdý vlastník fyzického média a ono se mi to nerozjelo kvůli nějaké ochraně, kterou nechápe Win 10 a potupně jsem si šel koupit STEAM verzi, abych si hru spustil a zahrál. V podstatě nakupovat do forotu na STEAMu i GoGu je blbost, ale nakupovat do fotrotu fzická média zdá se již taky, pokud to není krabicový sběratelský artefakt. Od té chvíle jsem přestal řešit, jestli je nakupovaná stará hra na CD, kdysi jsem byl CD only s tím, že je to na věky, zatímco disketu už nemám kde přečíst. Teď už mi je jasné, že definitivně je člověk instalacemi stejně odkázán vesměs na GoG a STEAM a jedna služba navíc nebo na míň už mě dneska vůbec nepálí a originál krabicovky klidně beru i s disketami a sk lidem prodávám retail boxy jen s CD a stačí mi STEAM nebo GoG verze. GOG hry si jednou zálohuji, ty stěžejní, jsou DRM free, takže je tam výhoda. U STEAMu tak nějak počítám, že si něco aktuálně koupím, zahraji, ale jistota, že si to zahraji za 15 let bude asi stejně mizivá, jakože nerozjedu DVD mechaniku  Někdy mě to fakt sere, protože si říkám, o kolik to má jednodušší člověk nesběratel, který vždycky aktuálně sáhne po tom, co chce hrát a až to dohraje, tak vůbec neřeší, zda tu hru někde má nebo nemá založenou, uloženou, zda jí vůbec ještě má. Já jak blbec chci mít u hry, která mě fest bavila jakousi doživotní jistotu, že si ji budu moci zahrát znova. A a na co? Málokdy stejně hraji něco znovu |
Přesně tohohle se vždycky děsím a odmítl jsem si do práce nosit jídla v krabičce apod. Dodnes si živě pamatuji, jak se mi jednou, ještě na škole, v aktovce rozprskl jogurt 
