Včera jsme byli s mladší dcerou na přijímačkách na osmileté gymnázium a bez ohledu na intenzitu předchozí přípravy to nevidím moc slavně  Test z matematiky byl o řád tužší, než to, co je volně k dispozici k testování, a test z češtiny nestihla pro změnu ani dokončit. Češtinu vem čert, ale ta matika mě docela dostala. Po dvou letech covidu, kdy jsem musel suplovat výuku doma a doučit jí i něco málo navíc (rovnice, operace se zlomky), tak jsem zjistil, že to prostě nestačilo. Potřeboval bych na to víc času, protože část látky bylo něco, co se ani na ZŠ běžně neučí.
Nejhorší na tom je, že plno těch věcí musíte vysvětlovat tak, aby se na to dala aplikovat znalost žáka 5. třídy, tedy žádná trojčlenka, soustavy rovnic apod. Jeden takový jednodušší příklad za všechny:
Když neznámé číslo vynásobíme samo sebou, tak získáme číslo, které je o 17 menší než devítinásobek čísla 9. Jaké je neznámé číslo?
Ajťáci už ví a většinu ostatních lidí napadne sestavit si kvadratickou rovnici a číslo vyřešit jako odmocninu a2 = (9x9)-17 ..., ale to páťák prostě běžně neumí  Byť jsme tohle trénovali u čtverečních jednotek. Ve finále to prostě musíte vysvětlovat jinak.
Pak tam byl třeba příklad na posloupnost atd. Mě osobně na tom vadí nejvíce to, že časově nejnáročnější příklady jsou zároveň za málo bodů, takže se jimi nevyplatí zabývat. Naštěstí jsem jí poradil, ať se na takové příklady vykašle a nechá si je až na konec. Jsem zvědav na výsledek |
Visualizace je vlastně jakési "polidštění" toho problému (teda ne zrovna to japonské násobení, to je docela úlet 