Příběh za cestu temnoty

 

Dějová linie je v obou cestách, za světlo i temnotu, v počátku společná. Rozchází se až okamžikem volby smírčího soudce. Společná je i část osvobození krále Rolanda. Na konkrétní podobě smíru při volbě soudce má vliv spolupráce s elfím králem Parsonem nebo královnou Catherine. Pokud se přidáte k Parsonovi, bude samotné Harmondale patřit pod Avlee, pokud ke Catherine, bude patřit pod Erathii. V případě, že jste se rozhodli sporný artefakt (válečnou trubku Gryphonheartů) předat nově zvolenému smírčímu soudci, bude ustanoveno království Harmondale, nezávislé jak na Avlee tak Erathii.

 

Autorovo slovo na úvod

Vévoda Markham mne požádal o sepsání historie hradu Harmondale a jeho vlastníků, aby ani budoucí generace nezapomněly na významné události, které se staly v tomto koutě světa. Doufám, že svůj úkol splním se ctí a podle mého nejlepšího svědomí. V této knize se budu snažit vylíčit jednotlivé události pravdivě a podle toho, jak se seběhly, nehledě na to, zda půjde o zápisky dobré, či zlé. Mým úkolem neni tyto skutky posuzovat - pouze je zaznamenat.

Nechť se na nás Prozřetelnost usmívá!

Wendell Tweed
dvorní historik

Co všemu předcházelo

Hrad Harmondale byl dostavěn v roce 689 jako první linie obrany proti elfím armádám, jímž během Timberských válek velel král Lothoe IV. Jako znamení věcí příštích však o tři roky později toto sídlo podlehlo elfímu útoku v neslavné bitvě o Harmondale. Od té doby hrad změnil 13krát majitele, mnohdy v krvavých srážkách se stovkami obětí. Ve všech případech kromě dvou spadal hrad do područí Erathie nebo Avlee, avšak právě tyto dva vyjímečné případy jsou hodné zaznamenání.

Roku 817 obyvatele Harmondale rozsápali na kusy v městských ulicích krutého barona Danfortha Octavia kvůli jeho nemilosrdným metodám vybírání daní. Davy se chytly příležitosti, za svého vládce zvolily starostu Ty Vespina a usadily ho na hrad. Slavná vláda krále Vespina I. však trvala přesně šest týdnů. Erathijský král Aaron Gryphonheart IV. vytáhl proti městu se dvěma legiemi válečných veteránů a král Vespin i se svými nejbližšími zhynul pod ostřím jeho meče. Po tomto "vítězství" vytáhl král Gryphonheart proti elfům, kteří ho o dva týdny později zabili v boji. Hrad se v roce 818 navrátil pod elfí správu.

Později, v roce 1008, zahrnul tento hrad do svých výbojných plánů nekromanstký lord Terrence Rockwin II. Několik měšťanů přežilo tento útok jen díky tomu, že po celý rok, kdy tento krutovládce uzurpoval hrad, se uchýlili do skrytu nedalekých vrchů. Svědkové pak vypovídali o horečném podzemním kopání v královském sídle, ale poté, co byl v roce 1009 Harmondale opět dobyt, žádné známky kopání či nové výstavby nebyly zjištěny. Snad i proto, že ani jediný z věznů, kteří padli do rukou nekromantů, už nebyl nikdy spatřen.

Velká soutěž

Leden 27, 1168

Dnes do hradu Harmondale dorazili jeho noví páni. Pověřovací dekret od vévody Markhama zní na jméno Zoltan, Roderick, Serena a Alexis. Nerad to říkám, ale žádný ceremoniál nebo jiné uvítání se nekonalo. Popravdě řečeno tomu tak bylo proto, že se do hradu vloudila tlupa goblinů a odmítla ho bez boje opustit. Dokud se nezvaných nájemníků nezbavíme, jsem také přinucen ubytovat se v městském hostinci.

Musím se zmínit, že místní obyvatelé se k novým pánům chovají jako k "nezvaným hostům". Nikdo neočekává, že se zde udrží déle něž pár měsíců, ale alespoň v koutku duše doufá, že budou aspoň o trochu lepší než jejich předchůdci. Najdou se i takoví, kteří se bojí, že bude hůř, mnohem hůř. Jakožto historik tohoto místa nemohu nikoho hanit, ale doufám, že se špatné předpovědi nesplní.

Obvyklí vládci Harmondale - Erathie a Avlee, dosud změnu jeho vlastnictví nezaznamenali, ale jsem si jistý, že toto přehlédnutí brzy napraví. Jelikož je Harmondale zrovna v moci lidí, předpokládám, že sem královna brzy pošle své výběrčí daní, aby prozkoumali situaci.

Uznání

Srpen 24, 1168

Když mí noví páni zachránili trpaslíky ze starého dolu, prohlásil je trpasličí král Hothfarr IX. z vděnosti za právoplatné vládce Harmondale. Do okolních zemí byli vysláni poslové, aby tam tuto zprávu rozhlásili. jako odpověď se do hradu Harmondale dostavili vyslanci Erathie a Avlee, aby oficiálně reprezentovali svá království.

Co je však důležitější, král Hothfarr byl za zmíněnou pomoc v dole tak vděčný, že sem poslal celý stavitelský tým i s vrchním konstruktérem, aby provedli dlouho odkládané opravy hradu i města. Pozoroval jsem je při práci a musím přiznat, že jsem přímo unesen!

Ruiny, které hrad hyzdily již bezmála 150 let od porážky lorda Rockwina II., byly konečně odstraněny, čímž se objevilo několik dalších místností, které jsme dosud nemohli využívat.

Dokonce i obvykle pesimističtí obyvatelé města začali pookřívat. I když je většina vylepšení v ulicích spíše kosmetického rázu, účinek je nevídaný! Obchod nadějně vzkvétá, s ním i nálada a pocit, že to nejhorší už je za námi. Prozřetelnost nám přeje, daně se nebudou zvyšovat a odevšad přímo pryští radost. Lidé mají pocit, že nic zlého se už nemůže stát!

Válka

Září 21, 1168

K mé nemalé lítosti opět vzplála zášť mezi Erathií a Avlee a tentokrát tak trochu proti nám. Díky mým pánům se totiž toto místo stalo velmi cenným a obě sousedící říše nyní touží Harmondale uchvátit pro sebe. Ačkoliv se řídíme erathijskými zákony, Avlee se snaží uplatnit právo na své území v duchu smlouvy Tularea (podepsané v roce 673). Erathie samozřejmě na oplátku poukazuje na zrušení smlouvy, které Avlee učinilo v roce 811 pod klauzulí Deklarací a vyhlášek. Pozice Avlee v TÉTO záležitosti by znamenalo popřít výše uvedené anulování pod doktrínou Zrádců a ničemů, ustanovenou cca v roce 375 slavným vojevůdcem Sardowinem Jednookým.

Na toto tvrzení samozřejmě také existuje odpověď, a na tu zase další odpověď, a tak dále až donekonečna. Téma mezinárodních vztahů by vydalo na spoustu knih a na takové věci není v našem příběhu místo. Staí poznamenat, že obě strany jsou přesvědčené, že mají dostatečný důvod hájit svou pravdu i za cenu krveprolití, které by se samozřejmě odehrávalo jak v blízkém okolí, tak i přímo v Harmondale. Mám velký strach z toho, co může nastat.

Místní obyvatelé přijali vyhlášení války se zdviženými hlavami, ale zároveň se objevují i tendence k obavám. Jsem si jistý, že nátlak na mé pány, aby se přidali na tu či onu stranu, je čím dál tím silnější. Nemám zdání, co bych měl dělat a mohu se uklidňovat tím, že konečné rozhodnutí neleží na mých bedrech. Avšak vy, panovníci moji, zvažujte pečlivě každý svůj krok.

Příměří

Leden 25, 1169

Dobré zprávy! Po lehkých šarvátkách, nějakém tom vyzvídání a troše intrik se obě strany této nesmyslné války dohodly na příměří, dokud nebude nalezen odpovídající smírčí soudce. Bylo ustanoveno, že tohoto činitele mají vyvolit moji páni. Budoucnost vztahů mezi Erathií a Avlee tak spočívá v rukou mých schopných vládců. Nepochybuji, že jejich rozhodnutí bude moudré.

Co se dalších změn týče, dorazili k nám vyslanci z Deyje, země nekromantů a Brakady, země mágů. Přišli vyslovit uznání svých zemí právoplatným správcům Harmondale a bezpochyby mají za úkol ještě nějaké další diplomatické služby. Oba tito političtí představitelé zastupují strany, které se navzájem nenávidí. Nepřekvapilo by mě, kdyby se někdy pod rouškou noci pokusili navzájem se zabít.

Zatím se zdá, že se nic nemůže stát - všichni se zatajeným dechem čekají, až bude uskuteněna rozhodující volba.

Mír, lidé vítězí

Moji páni zvolili smírčím soudcem pana Devona Sleena. I když má pověst zdatného diplomata, jeho alibistický styl již mnohokrát vedl ke zbytečným konfliktům mezi stranami, které u něj hledaly pomoc. Dne Květen 4, 1170 bylo jednání mezi královnou Catherine z Erathie a králem Eldrichem Parsonem z Avlee dokonalým příkladem takového přístupu. Kvůli tomu, že se nedokázali shodnout na rozdělení půdy, všechna rokování přišla v niveč a začala válka. O mnoho, mnoho mrtvých později byl konflikt ukončen tím, že Erathie pevně uchopila vládu Harmondale. Elfové nebyli tímto výsledkem nijak nadšeni, ale v oné chvíli s tím nemohli nic dělat. Není pochyb, že se ten samý problém někdy v budoucnosti stane příčinou dalších krveprolití.

Když se ambasador Scale těšil ze svého vítězství, jeho protějšek Wright byl velmi rozezlen. K mým panovníkům pronesl jménem své vlády varování, aby se pod hrozbou smrti neodvažovali vstoupit do Brakady. Kromě toho vyjádřil vůli pokračovat v "dialogu" mezi našimi zeměmi. Je jasné, že doufá, že mu v budoucnosti poskytneme nějaké výsady.

Zkouška

Mí vládcové se zapletli do jakýchsi intrik na dvoře velkého Archibalda Ironfista. Prošli současným testem, zahrnujícím zkoušku dovedností a zuřivosti a pustili se do plánů zaútočit na naše nepřátele s pomocí svých nových spojenců. Snad je to moudré. Nepochybuji, že naši protivníci rychle odpoví na každé napadení ze strany Harmondale, včetně jakékoliv formy vyzvědačství. Naši spojenci jsou silní, ale postačí jejich moc na to, aby nás ubránila před útoky z Brakady? A můžeme vůbec věřit, že nám pomohou, až k takovému napadení dojde?

Všude kolují zvěsti a zdá se, že tajemstvím Archibaldovi síly jsou čtyři noví rádci, které najal. Stojí vždy při něm, intrikují a kují pikle pro dobro Deyje. Alespoň takovéto hlasy dolehly k mým uším. Kdoví, odkud tito lidé skutečně pocházejí a jaké jsou jejich pravé cíle?

Čarodějnice a minotauři

Na popud našich nových spojenců z Deyje přinesli moji vládci Kastorovi, hlavnímu rádci lorda Ironfista, sadu cenných nádob s dušemi, které nekromanti potřebují k Rituálu věčnosti. Čarodějnice z Nighonu jsou schopnými alchymisty, ale nedostatečnými obránci. Když už je o tom řeč, sebrat jim zmíněné nádoby bylo neskonale snadné, a proto pochybuji, že by se naši noví nighonští nepřátelé zmohli na nějaký účinný protiútok.

Připravenost nádob s dušemi naše spojence nesmírně posílí. Je to celkem dobrá věc, ale nemohu si odpustit poznámku o nesváru na Archibaldově dvoře. Zprávy přicházející z Deyje hovoří o tom, že příkazy, které tento muž uděluje svým "rádcům", si často odporují a Archibald nemá při všech rozhodnutích poslední slovo. Skoro to vypadá, že o moc nad Deyjí usilují dvě různé frakce, z nichž jednu reprezentuje Archibald. Doufám, že to není pravda. Spolupráce se silným spojencem chrání před útokem, ale jakmile začne mocný přítel slábnout, pak bychom se měli mít na pozoru!

Chrám světla

Nejvyšší chrám Světla, srdce našich nepřátel, byl znesvěcen! Dne Červenec 23, 1173 uzmuli moji panovníci na rozkaz svých spojenců ze dvora Archibalda Ironfista část oltáře v této svatyni a doručili jej Kastorovi, hlavnímu rádci samotného lorda Ironfista, který tento díl oltáře spojil s jeho "bratrem" z Nejvyššího chrámu temnoty a výsledkem byl ... další větší oltář? No, má prostá mysl nejspíš není s to porozumět podivným cestám, jimiž se ubírá mysl čarodějů, důležité však je, že naši nepřátelé byly tímto činem pokořeni a jejich začarovaný oltář zneškodněn. Doufejme, že to utlumí plány, které mohli s oním kusem oltáře mít.

Brakada sice na krádež zmíněného kusu oltáře nijak nereagovala, ale pochybuji, že to nechají jenom tak. Ne, dozajista teď spřádají nějaký plán pomsty, nebo je má znalost historie naveskrze nedostatečná. Otázkou neni, jestli chtějí zaútočit, ale kdy tak hodlají učinit. A kde? Tady? Ve městě? Nebo že by v samotné Deyji" Snad by moji panovníci mohli najmout dvorního astrologa, nebo alespoň nějaké špióny.

Clancerova laboratoř

Červenec 21, 1172

Lord Ironfist přikázal zaútočit na alchymistickou laboratoř Cliva Clankera, kterýžto úkol moji páni přesně a s přehledem splnili. Právě teď jeho nekromanti zmíněnou laboratoř podrobně prozkoumávají, hledajíce pasti a poklady, které tam alchymisté zanechali.

Ještě větší napětí do poměrů na lordově dvoře přinesl úspěšný loupežný nájezd čarodějů z brakady, kteří v Jámě uchvátili pokladnici, kde byly skryty džbány proměny. Tato pohroma dozajista ještě vyostří už tak napjaté vztahy panství Deyji, neboť bez těchto artefaktů nebudou nekromanté moci dokončit Rituál své proměny v liche.

Obávám se, že v království našich spojenců může brzy dojít k vážným vnitřním nepokojům. Už teď se na povrchu nad Jámou odehrávají čarodějnické duely mezi členy dvou hlavních frakcí. Doufám, že moji vládci včas rozpoznají, která z obou stran zvítězí, a přidají se k ní. Neboť zvolení nesprávné strany by mohlo mít katastrofální následky.

Vražda

Červenec 25, 1173

Archibald Ironfist, bývalý vůdce našich spojenců v Deyji se uchýlil do staré laboratoře Cliva Clankera. Až dosud se z této pracovny vesele řinul dým a jiné zplodiny, jak se v ní vyráběly očarované zbraně a vybavení pro každého, kdo měl po ruce dostatek peněz - včetně pirátského "císařství" Regny. Protože Archibald tyto korzáry během řady válek v Enrothu zaměstnával jako žoldáky, věděl o jejich dobře vybavených dodavatelích alchymistických ingrediencí. Fakt, že toto bohatsví skutečně existuje, fungoval jako výborná zástěrka pro skutečné důvody, které stály za Archibaldovou manipulací s mými pány.

To vše velmi dobře dokazuje napětí, které v současnosti stojí mezi Archibaldem a jeho rádci. Rozpolcenost a nesváry vytvořily v Deyji situaci, kterou již nelze dál přehlížet. Dostoupila dokonce již do takového stadia, kdy jedna strana musela odejít. Archibaldovi "vědečtí" nekromanti zaútočili na Clankerovu laboratoř ne kvůli alchymistickým pokladům, ale proto, že pro sebe hledali vhodný příbytek. Ale možná, že je to tak lepší. Je jasné, že Kastorova frakce je silnější a tato skupina také hodlá s mými pány spolupracovat i nadále. Ve vzduchu visí něco velikého, něco, co brzy jistě získá konkrétnější obrysy.

Záchrana Rolanda

Únor 17, 1174

Po mnoha letech strádání byl ze spárů ďáblů vysvobozen Archibaldův bratr, dobrý král Roland Ironfist! Je nepředstavitelné, čím za tu dlouhou dobu jako vězeň oněch nečistých nestvůr prošel. Každý už se dávno vzdal naděje, že by mohl být ještě naživu - jeho nalezení pak byla jedna velká šťastná náhoda.

Moji vládcové byli vysláni ve jménu lidstva zničit proklatý pelech zmíněných ďábelských zrůd. Archibald Ironfist, svržený pán Deyje a jeden z nejnenáviděnějších mužů v historii, nám nabídl pomoc z důvodů, které znal jen on sám. Během této výpravy nalezli moji páni v sídle hluboko pod zemí železnou klec, v níž trpěl ubohý král Roland a osvobodili ho. Archibald pak dobrovolně svolil, že svého bratra sám dopraví ke královně Catherine.

Tak se oba sourozenci znovu setkali. Ačkoliv mezi nimi panuje hořká rivalita, nikdy se nepokusil jeden druhého zabít. Avšak Rolandova žena, královna Catherine z Erathie, v minulosti proslula vražděním nepohodlných příbuzných. Přísahala, že pokud se jí Archibald dostane do rukou, smrti neunikne. Jsem zvědavý, jak bude jednat nyní?

Archibaldovo vyhnanství

Únor 18, 1174

Zdá se, že královna Catherine již učinila konečné rozhodnutí. Došla k závěru, že lepší než popravit Archibalda bude učinit Clankerovu laboratoř jeho stálým domovem a pod trestem smrti mu zakázat opustit ostrov, na němž tato budova leží. Archibald vypadá, že tyto podmínky přijal a navždy se vzdal svých plánů ... ale navždy znamená na dlouho. Pochybuji, že jsme o něm slyšeli naposled.

Naše vztahy s Erathií se dramaticky zlepšily. Královna Catherine tvrdí, že je nám neskonale vděčná za navrácení Rolanda a zničení ďáblů. Díky této dobré vůli se válka zdá jako vzdálený zlý sen. Roland nám ze své strany vyjádřil také tisíceré díky a prohlásil, že se navrátí do Enrothu, hned jak se tělesně zotaví ze svého dlouhého uvěznění.

Ve vzduchu však stále visí stín napětí. Všechny tyto vzájemně nesouvisející mise pro záhadné rádce, sbírání nezvyklých artefaktů a vraždy musí vést k určitému cíli. Mám pocit, že vše se brzy vyjasní.

Návštěvníci

Únor 18, 1174

Naši pozoruhodní rádci ze dvora v deyji se konečně začali vyjadřovat trochu konkrétněji. Tvrdí, že pocházejí z jiného světa a že přeletěli prostor mezi hvězdami, aby hledali známky po návštěvě Pradávných a jejich služebníků. Zavítali k nám prý proto, že jejich magické prostředky zachytily pozůstatky civilizace Pradávných a vybavení, které otvírá bránu ke hvězdám a dovoluje mezi nimi putovat tak jednoduše, že mají v úmyslu navrátit našemu světu ztracenou slávu této starodávné kultury.

Po jejich příjezdu však Kastora a jeho skupinu přestalo pátrání bavit a snu o nalezení Pradávných se dočista vzdali. Namísto toho dali přednost vládě nad naším světem a touze pozvednout jej ke slávě pomocí své převeliké moudrosti vědy. Ostatní však, posedlí svým původním posláním, tento návrh odmítli a rozhodli se raději dál pokračovat ve svém nesmyslném pátrání.

Jejich nepřátelé naznačují, že k opravení cesty ke hvězdám už schází jen jediná součástka, která je ukryta v lodi, jíž do našeho světa kdysi připluli. Kastor se svými lidmi však tento kousek také potřebují k dokončení svého plánu - opravě Nebeské výhně. Pokud tento artefakt získají, budou moci ve zmíněné výhni vyrábět mocné zbraně a převzít vládu nad naším světem. Pokud však tento výtvor dostane do rukou Ressurectra a její tým, použijí jej k otevření brány ke hvězdám s neznámými následky, pravděpodobně však za účelem otevření díry do prázdna nebo k povolání příšer z jiných hvězd, které by podobně jako ďáblové mohly zamořit celý náš svět.

Nyní je na mých pánech, aby získali tento artefakt ze zmíněné lodi a navrátili jej jedné ze skupin cizinců. Domnívám se, že Kastor to s námi myslí dobře, ale můj úsudek se v minulosti ukázal jako dosti mylný.