Archibaldův deník

 

Podobně, jako v případě pěti dopisů královně Catherine z předchozího dílu, jsem ani tentokrát nesehnal český manuál a tak jsem se o překlad musel pokusit sám. Následující text obsahuje úvodní část manuálu k sedmému dílu, ve kterém jsou tři záznamy z deníku Archibalda Ironfista a jsou v nich osvětleny události, které předcházely příchodu podivných rádců a ve stručnosti popisují dění okolo Archibalda po jeho osvobození v šestém díle.

Záznam 1

11 Červen 1165

Konečně volný! Už nikdy nebudu považovat za samozřejmost, že se mohu svobodně hýbat a dýchat čerstvý vzduch. Ale jaký vzduch budu vlastně dýchat? Do jaké země uprchnu příště? Je to můj Enroth, jistě, ale tak moc se změnilo v posledních deseti letech, od doby, kdy mě bratr nechal svým dvorním mágem Tanirem proměnit v kamennou sochu v knihovně. Kdyby nebylo těch bláznivých dobrodruhů, byl bych tam ještě dnes. Tanir! Můžu vám slíbit, že tuto urážku splatím. A splatím ji i s patřičným úrokem.

Začal jsem psát tento deník, aby mi pomohl pochopit chaos dnešních událostí. Jsem štvanec, ale našel jsem útočiště na vzdáleném panství svého kolegy v nekromantských umění, Nimbuse. Jeho učni tvrdí, že se odplavil do Erathie. Přeji si, aby byl býval moudřejší, ale vše, co z toho mála mohu uhodnout je, že gilda nekromancerů má nějaký smělý plán v Erathii. Neměl bych se k nim snad připojit?

Oba, můj nenáviděný bratr Roland Ironfist a jeho strašná královna Catherine, nejsou nyní přítomni. Roland je podle všeho vězněn démony a Catherine odjela před pěti měsíci na královský pohřeb svého otce do Erathie. Od té doby jsem o ní neslyšel. Ten jejich spratek, Nicolai, sedí na trůnu podporován tím nevychovaným regentem Wilburem Humphreyem. Och, kdybych tak měl možnost využít této příležitosti v Enrothu! Bylo by to jako přijít sklízet zralé plody.

Ale nejprve musím zahájit menší obnovu cechu. Pomalu a pěkně od začátku. Kde jsou moji následovníci? Nemohu jich dosáhnout magickými ani jinými prostředky. Kdybych je jen mohl shromáždit po svém boku! Zdejší učni nejsou žádnou pomocí, chybí jim mnoho znalostí. Amatéři! Jejich jediným úspěchem jsou tyto krysí a myší zombie! Pche, a ty nevydrží ani pár hodin. Jak patetické.

Musím si promluvit s jejich mistrem. Samozřejmě, zanedbal svou roli učitele, když jeho učni ovládají své umění tak uboze a přitom očekávají, že mě tím potěší! Druhý den jsem pozoroval, jak se jeden z nich neúspěšně pokouší o základní čarodějnický trik! Jeden z jeho takzvaných pokročilých studentů! Nemohl jsem tomu uvěřit. Jsem přinucen udělat si z toho závěr, že všichni studenti nebo sám mistr jsou zcela nekompetentní. Doufám, že Nimbus jen neměl dostatek štěstí při hledání kvalifikovaných učňů.

Záznam 37

23 Říjen 1166

Ocitl jsem se na rychlé lodi směrem do Erathie. Jak cizí jsou nyní pro mě události mého kraje, které jsem nechal za sebou!

Nimbus se vrátil na své panství a s ním přišla i malá skupinka nekromancerů, zřejmě poslední zbytky veškeré síly v Enrothu, které shromáždil, aby je odvedl do do Deyje v Erathii, kde budou sloužit nemrtvému králi Nicolasi Gryphonhearthovi. Ano, přesně ten Gryphonhearth! Otec královny Catherine.

Erathijský cech možná rozehrál příliš odvážnou hru. Vůdce cechu a král Deyje, Deathknell, vždy usiloval o Erathijský trůn a tak zavraždil Gryphonhearta. Potom ho znovuoživil jako liche a zavázal ho ke svým službám. Příliš se mu to nepodařilo. Místo toho ho Gryphonhearth zabil a tak má Erathie a Deyja nového krále a cech vůdce.

Nyní Gryphonheart povolal k pomoci cech nekromancerů a já a nekromanceři z Enrothu jsme zbystřili pozornost. Vždyť bojuje se svou dcerou, královnou Catherine. To je příčina, kvůli které budu vskutku naslouchat!

Mimochodem, tato malá mise je nyní mou vlastní misí. Převzal jsem ji od Nimbuse po té, co jsem ho vyzval ve Výzvě cechu. Není třeba dodávat, že jsem vyhrál. Nebyl jsem svou výhrou nijak překvapen, ale překvapilo mě to snadné vítězství. Opravdu, pokud je Nimbusova síla odrazem dnešní úrovně nekromanstkých umění, pak cech od dob mého vedení zřetelně ztratil na síle. Co nyní potřebujeme je systematický program výzkumu. Takový, který by znovu zavedl ráznost užívanou v minulosti. Je těžké uvěřit, že tohle je ten samý cech jako Hendena lal nebo Neberneith! Nikdy by to přeci nemohli dopustit. Možná je to můj osud, abych obnovil jeho sílu a bývalou slávu!

Záznam 143

5 Srpen 1167

Zvrat v úspěchu a další obrat za obratem ... To je cesta, kterou se ubírá dnešní budoucnost králů. Nebo se to tak alespoň zdá.

V její vítězné řeči, jak mi byla později přetlumočena, vyzdvihla Catherine mnoho svých činů pro stabilitu. Pravda, temná síla, která ovládla jejího otce byla zničena a její otec opět odpočívá v klidu a lid Erathie může složit své zbraně s vědomím, že zavládl mír namísto teroru.

Oh, nechme ji myslet si vše, co si přeje myslet. Nechejme rolníky myslet si to samé. Může to napomoci mému plánu. Stejně jako lich Gryphonhearth nahradil Deathknella, tak já nahradím Gryphonheartha. Catherine má ve mě mnohem zdatnějšího protivníka. To co moji předchůdci používali příliš tvrdě, já použiju s rozvahou, podobně jako krejčí užívá svou jehlu a nit. Cech nekromancerů vstoupí pod mým vedením do zlatého věku. Právě teď naše nová výzkumná laboratoř produkuje nové znalosti. Stejně jako ve znalosti je síla, tak porostu i já a moje síla.

Všechna spiknutí musí někdy začít ... nebo zůstat skryta. Přestože sémě nespokojenosti zakoření v této plodné zemi, čas teprve ukáže a pak bude hovořit proti mému bratrovi a jeho ženě! Tak přísahám.

Jsem zde!

Archibald Ironfist

Velmistr gildy Nekromancerů

Právoplatný král Enrothu

Dodatek

Podobně, jako jsem přidal dodatek k dopisům královně Catherine v šestém díle, tak je na místě doplnit i tento Archibaldův deník. Pokud si vzpomínáte, dopisy Catherine byly adresovány roku 1152, ale družina za dobrodružstvím v Enrothu vyrazila až roku 1165. Vezmeme-li tedy v úvahu, že od Noci Padajících hvězd uplynuly 3 roky (2,5 roku od Rolandovy výpravy), pak by se v dopisech měl psát spíše rok 1162. Vyplývá to i z prvního záznamu deníku Archibalda, který píše, že královna opustila Enroth před pěti měsíci, tedy podle všeho na začátku roku 1165. To znamená, že jste se s ní v šestém díle minuli jen o kousek (pokud byste začali už roku 1155, museli byste se s ní logicky setkat). Každopádně si všimněte jiné zajímavosti. Archibald píše svůj první záznam po osvobození z knihovny 11. června 1165, tedy na osvobození Enrothu měla družina něco okolo 1/2 roku, nebo alespoň už musela mít za sebou úkoly Orákula, což je od finále jen kousek ... kdo z vás to skutečně stihl?

Záznamy Archibalda pokrývají celkem období tří let. V první části se po úniku z knihovny usidluje na enrothském panství svého přítele nekromancera Nimbuse a uvažuje o možném převzetí moci v Enrothu. Nakonec však dá přednost práci na znovuobnovení síly zdejšího cechu nekromancerů, což nikam nevede. Nimbus ještě před jeho příchodem odcestoval do Erathie a s ním i skupinka posledních schopných nekromancerů. Archibald tuší, že Nimbus má v plánu něco velkého, ale kdyby věděl, že nekromanceři z Deyje otrávili Nicolase Gryphonheartha a poté ho znovu oživili jako liche, zajisté by reagoval mnohem dříve. Rok na to se v Erathii se svým smělým plánem vylodí i sám Archibald. Doneslo se mu, co měl Nimbus v plánu a využije úspěšného tažení královny Catherine a ujme se cechu nekromancerů v Deyji. Během dalšího roku se postará o znovuvzkříšení věhlasu cechu nekromancerů a pouto spojenectví Erathie a Deyje, které vzniklo při tažení proti králi Gryphonhearthovi, se opět ztenčí. V tu dobu se na panství nekromancerů z Deyje a čarodějů z Bracady objevují podivní poslové s nabídkou pomoci. Píše se rok 1168 a na řadu příchází vaše družina dobrodruhů.