Mrtvé město - Stanice "Komsomolskij"
Po příchodu se ukázalo, že je to
nějaká základna, kde jsou lidé. Po bližším průzkumu, že je to
základna zdejších šroťáků, kteří jsou přátelští. Než jsem s nimi šel pokecat, nejprve jsem prozkoumal okolí základny. Bylo zde hodně hrobů, které se daly vyrabovat lopatou a jeden hrob, s kterým se dal
navázat dialog. Zkusil jsem jej vykopat, našel jsem tam
jen mrtvou ženu, taky jsem jej prozkoumal a zjistil, že je
tam pohřbená žena, ale i přesto, že jsem měl neustále pocit, že mě někdo sleduje, jsem nepřišel na nic, co s ním. šel jsem tedy dál.
Strážný u brány mi dal tip na lokaci
nějakého institutu a nakreslil mi i jeho pozici na mapu, jinak mi ale neřekl nic moc zajímavého. Další strážný měl u sebe
návod na výrobu vlastní
odstřelovačky. On sám byl
vcelku vystrašený, ale nic zajímavého mi neřekl. Pak tu byla obchodnice s harampádím, ta mi povykládala nějakou
legendu o Korzárovi, podle kterého všichni zdejší šroťáci používají pozdrav "Vítej v pekle", ale jinak mi taky nic neřekla. Ale dala se okrást o krámy.
Dál
na základně jsem našel opravdu
pořádný batoh. Nosnost zvedal opravdu hezky, nicméně za cenu jednoho akčního bodu, což je hodně. Ale dal jsem jej Gyulchatai, která se tak stala ještě větší nosná mula a která je jinak stejně na nic. Kousek od něj jsem potkal Dubravina, což je taky obchodník, kterého lze okrást. Ten byl vystrašený, protože nějaký jeho přítel Míša po něm začal střílet a
chtěl po mně, ať zjistím proč.U vstupu do stanice jsem potkal ještě nějakého chlapíka, který mi povykládal o
oběti sériového vraha, a pak chlapíka, který si hrál s
podivnou kovovou kostkou. Nevěděl, co s ní, tak jsem se mu rozhodl pomoci a kostku důkladně prozkoumal. Jednu stěnu měla
pevnou a byl na ní nápis 21, zbylých 5 stěn se dalo stlačit a každá způsobila trošku jiný počet cvaknutí v kostce. Po chvíli jsem přišel na to, že musím stěny zmačknout tak, aby celkový počet cvaknutí byl 21 (prostě génius, já vím), pak se dalo
pevnou stranu otevřít a objevil jsem tam klíčovou dírku. Chlapík od ní klíč neměl, ale řekl mi, že by jej mohl mít
Arťom v přístavu. Tedy ani on jej v tuto dobu již neměl, jelikož jsem mu jej již ukradl, takže jsme kostku s chlapíkem mohli otevřít. Uvnitř bylo
podivné sérum,
podobné jsem již dříve našel v jeskyních v Hřmícím lese. Chlapík jej nechtěl a nechal mi jej, tak jsem si jej rovnou píchnul do žil, což mě zmutovalo a já si mohl přidat jeden
bod do vlastností, konkrétně do výdrže, protože jinak jsem nevěděl, kam jej dát.
V povrchové části stanice již nebylo co dále dělat, ale byly zde
schody dolů do metra a tak jsem se vydal tam.
-------------
Metro - Stanice "Komsomolskij"
Hned, když jsem
vlezl dovnitř, stal jsem se svědkem
vraždy sériového vraha. Místní z toho
neměli moc radost, ale nějaký chlap jménem Kurdes, což jak jsem pochopil je zde něco jako samozvaný šéf, je uklidnil a hned vzápětí mě zaúkoloval, ať
vraždu vyšetřím. Poslal mě za detektivem, který jí taky vyšetřuje a za svědkem, který jí viděl.
Tak jsem měl možnost si
celou stanici pořádně
prohlédnout a prozkoumat. Jal jsem se zde rabovat a okrádat místní, z jedné skříně jsem si musel udělat skladiště, protože jsem byl během chvilky přetížený. Místní lidé bydleli ve zdejších vagónech, tedy bylo třeba nejprve každý projít, s každým promluvit a každého okrást.
V jednom z vagónů poblíž výlezu byl zdejší výrobce drog, který mi hned i
píchnul dávku na zkoušku, ale asi to moc nefungovalo, nebo jsem si ničeho nevšiml. Ale chtěl po mně, ať se vydám dál do metra, že to prý zabere časem, tak uvidíme. Kousek od něj měla vagón nějaká divná ženská, která mě naštvala dřív, než jsem s ní vůbec promluvil a to sice tím, že jí
nešlo okrást. Ukázalo se, že
vykupuje artefakty, což jsou divné věci, které jakoby nepatřily do našeho světa. Ostatně o ní mi už říkal kartograf v podpalubí v Peregonu. Krom samotné věci chtěla vědět i příběh toho předmětu, nebo jak jsem jej získal. Já měl u sebe
dva takové předměty, které bych jí mohl dát. Zlatý ořech, který jsem našel u divné hračky v bunkru v Otradnoje, které jsem dal meč, který vypadl z krysy a pak kamennou sošku ženy, kterou jsem našel v podzemí v Hřmícím lese. Dal jsem jí
ořech a dostal 1003 peněz. Chtěl jsem jí dát i sošku, ale musel bych čekat, asi den, a to se mi nechtělo. Vrátím se později.Pak jsem potkal nějakého
nemocného žebráka, vyzpovídal jej a dal mu nějaké drobné. Nic zajímavého. Taky jsem potkal
ženu s jedním okem a hákem místo ruky. Tu, do které se zamiloval Mravenec, jak mi o ní říkal v Rudém partyzánovi.
Řekl jsem jí o něm a ona za ním hned vyrazila. Asi nemá zas tak moc nápadníků. Dále tu byl
doktor, nic zajímavého. Vedle něj bydlel Drak, který mě
zaúkoloval, ať přinesu na
základnu rabovačů nějaký
dopis. Udělal mi značku na mapě, kudy se tam dostat a řekl mi, že tam mám jít metrem, neboť z povrchové části by na mě asi stříleli. Nejsem si úplně jistý, co jsou ti rabovači přesně zač, ale asi zde zdejšími šroťáky nejsou přátelé.
Navštívil jsem i
zdejší bar. Místní barman mě hecnul, ať vypijí nějakou jeho sračku,
vyžadovalo to dost výdrž, ale
dal jsem to. Pak zde
seděl nějaký Fajnovka, co kouřil divné cigarety, ale pokec s ním nikam nevedl. Taky tu byl místní drbna, co
prodával informace. Nejcennější byla asi ta zdarma, neboť mi řekl
heslo na základnu rabovačů - Žigan. Třeba to k něčemu bude. Další informace stály peníze a nebyly nijak zajímavé, ale koupil jsem je všechny a pak jej okradl a vzal si peníze zpět. Taky tu seděl onen svědek vraždy, ale
neřekl mi prakticky nic zajímavého. Co bylo zvláštní, že po rozhovoru s ním se zvedl Fajnovka a odešel z baru dál na stanici metra, ale sledovat jej k ničemu nevedlo.
Došel jsem tak ale k vagónkům na druhé koleji. V jednom měl obchod zdejší obchodník, kterého jsem okradl především o
ochranný oblek, teoreticky by se mohl k něčemu hodit, i když mám masku proti jedu a rad-0 proti radiaci, které mi dávají též 100% odolnosti.
Ještě jsem zašel do
márnice, kde byla ona oběť vraždy a detektiv, který jí zkoumal.
Rozhovor s detektivem ale taky nikam nevedl, abych se alespoň o kousek posunul ve vyšetřování vraždy. I když jsem během něj prozkoumal tělo a zeptal se jej na úplně všechno, co šlo, nedozvěděl jsem se nic.
Jelikož netuším, jak se v tom vyšetřování pohnout dál a jelikož se zde již nedalo dělat nic dalšího, rozhodl jsem se ze stanice odejít. Krom schodů na povrch se dalo odejít i
výlezy dále do metra, kudy jsem se vydal.
Pořízená fotodokumentace.
