Vylezl jsem z brány ze zříceniny Paladinů do té oblasti Rajských pahorkatin, hned ubrány byl i nějaký duch paladina, s kterým se toho ale moc nic dělat nedalo. Šel jsem dále na východ a více kopíroval cestu vedoucí kolem hřbitova na jihu a šel po cestičce do kopce, v jednom kruhu kytiček byl zakopaný nějaký jelen Básník, ale moc jsem nepochopil, co s ním. Možná je to mrtvola toho ducha, co byl v domě Rykera. Kousíček od něj na sever v malép políčku nějakého obilí byla i zakopána truhla, dále na západ vyla brána na hřbitov, kousek od ní na západ mrtvola nějakého poutníka, ale nic se s ní dělat nedalo a ani neměla ducha. Pokroačoval jsem dále na východ, až jsem došel k nějakému rozbořenému mostu, který vedl přes nějakou zdejší řeku, která Rajské Pahorkatiny rozdělovala na dvě části (jihozápadní a pak severozápadní roh). Před mostem byl nějaký kostlivec, kterého se dalo prohlédnout, dal se i prohlédnout jeho opasek, ale nic víc jsem udělat nemohl. Pak tu byl pes, který utekl od Rykera a po rozhovoru na mě dýchl a tím jsem trvale onemocněl, ale dalo se to vyléčit první pomocí.
Přes most se přejít nedalo, ale dalo se jít přes něj více na východ, až jsem došel k farmě velitele hledačů Garetha. Ten zrovna zakopával mrtvolky svých rodičů a neměl moc dobrou náladu. Nabídl jsem mu pomoc a tak mě poslal do domu, kde byli pořád nějací tišší mniši, kteří rodiče asi zabili a před domečkem hlídkovali nějací paladini, kteří je jakože původněměli zabít, ale pak se k tomu moc neměli, protože to byli původně jejich kamoši. Garetha šlo už v této chvíli ukecat, ať zanechá pomsty, ale nebylo by to příliš výhodné, jelikož za to bylo jen 8000exp. Paladiny jsem ukecal, ať mě do domu pustí a získal tak klíč. Ještě jsem prošel okolí domečku a našel nějaké rukavice toho bílého mistra - kamoše Garetha, kterého už dřív chytil v tom jednom domě, kde jsem jej ukecal, ať jej nezabije a on řekl, že jej odvede někam do bezpečí. Zdá se, že to byl on, kdo způsobil smrt jeho rodičů a že jej tedy nejspíše po tom rozhovoru pustil a on se takto pomstil. Když jsem do domečku vlezl, přišel tam i Gareth a chtěl, abych ty tiché mnichy zabil. Nebyl jsem si úplně jist, co se tu má udělat, tiší mniši byli velmi slaboučcí a ani nebojovali, prostě se je dalo po rozhovoru jednou ranou zastřelit, ale nejspíše by se je dalo i nějak zachránit, ale nepřišel jsem na to jak. Za jejich zabití nicméně bylo 13000exp a bylo to výhodnější, než rovnou Garetha ukecat. V domečku byli i duchové jeho rodičů, kteří mi potvrdili mojí doměnku, že je zabil Jonathan, bílý mistr kamoš. V tuto chvíli jsem pořád mohl Garetha i přesvědčit, aby se na to vyprdl a dostat 8tisíc exp, nebo mu říct, kdo to udělal a on po mně chtěl, abych jej zabil (ale i zde se ho dalo přesvědčit). Já nakonec souhlasil, že Jonathana zabiju.
Cesta vedla ještě dál na východ a jih, kde byl malý můstek. Zde byl i duch nějakého mistra řádu, za můstkem nějací mistři zrovna bojovali s několika zplozenci prázdnoty, tak jsem jim nejprve pomohl a zabil zplozence a pak pro jistotu zabil i ty mistry. Byla zde zničená vesnice, kde část obyvatel zabili ti zplozenci a část ti mistři řádu, neboť ukrývali černokněžníka. Mohl jsem si i promluvit s duchy některých zabitých, jednoho jsem tak trošku omylem vysál jako pramen a tak jsem to poprvé vyzkoušel. Především tu ale byla teleportační socha, kterou jsem aktivoval. Dále na jih byla brána, která asi vedla do Temnojam, kam jsem ale prozatím nešel.
Vrátil jsem se k domečku Garetha a pak zpět přes most k psovi a mrtvole a šel zde po cestě na jihozápad směrem k další bráně na hřbitov. Byl zde nějaký další domeček, před kterým stál nějaký chlapík - doktor. Nejprve se se mnou moc nechtěl bavit, ale přesvědčil jsem jej, ať mi řekne koho léčí a on mi řekl o nějaké pošahané černokněžnici, kterou drží ve sklepě a snaží se jí pomoci. Taky mi dal od domu klíč. Když jsem domek otevřel, šel on do sklepa a já mu vykradl dům a pak šel za ním. Ve sklěpě opravdu byla nějaká černokněžnice, když jsem se k ní přiblížil, skončilo to bojem, vyvolala si několik podivných oblud a sama byla nepřátelská. Při používání ohnivých kouzel, jako třeba ohnivá koule se navíc mohlo stát, že do ohně v běhl i ten doktor a tím se stal taky nepřátelský. Po boji zemřela a doktor se jí jal pitvat. To mi přišlo nějak špatně a tak jsem to zkusil znovu v domnění, že se třeba mám k černokněžnici připlížit a něco s ní udělat. Použil jsem na to elfku a tak zjistil, že během dialogu před bojem je nutné použít tág Učenec a všimnout si, že má něco v hlavě. Pak doktor řekne, že jí máme zmlátit, ale né zabít, skončilo to opět bojem, za ty vyvolané obludy bylo hodně exp (za každou přes 10tisíc), takže bylo výhodné nejprve zabít tyto obludy a nakonec dát nakládačku té černokněžnici, která upadla jen do bezvědomí (pokud bychom nejprve dali nakládačku černokněžnici, obludy by zmizely a zkušenosti by za ně nebyly. Navíc tydle obludy nebyly zas tak silné). Když omdlela, ještě bylo třeba udělat jí operaci a vytáhnout jí z hlavy nějakého červa, což se dělalo skrz správné volby dialogu. Nevím, jestli to jde i pokazit, já to trefil na poprvé. Tím byla černokněžnice zachráněna a doktor byl spokojený a nabídl mi i léčení zdarma a obchodování. Kousek odsud byla taky jedna z truhel toho hrdiny, o které jsem se dozvěděl na hřbitově v hrobce hrdinů. Byl v ní nějaký unikátní předmět, ale nic moc.
Od domečku jsem šel zpět na západ směrem pevnosti paladinů, jen jsem šel trochu jinou cestou, trošku více spodní - severní. Došel jsem tak na křižovatku s cestou, kde směr vlevo vedl k paladinům a vpravo se dalo jít na sever. Vydal jsem se na sever a dostal se tak k dalšímu rozbitému mostu, který vedl zase do té severovýchodní oblasti Rajských pahorkatin. Kousek od něj na sever byla i odbočka z cesty rovně na sever, kde byl nějaký tábor s věcmi. Nebo šlo jít na západ a hned pak na jih do kopce, což zase vedlo zpět k cestě k paladinum, jen jinou cestou. Vrátil jsem se tak až skoro k paladinum a šel více severozápadně, kde byla další cesta a odbočka k nějakému oltáři, kde stáli 4 jeleni. 1 jelen byl zplozenec prázdnoty, ostatní byli normální. Dalo se ukecat ty normální, aby normálními zůstali a pak át nakládačku tomu zplozenci (jeleni se přidali na mojí stranu v boji) a nebo se mohli proměnit ve zplozence všichni (pokud jsem s nimi mluvil s postavou, která mluvit se zvířaty neumí). Tydle obludy byly na 14 úrovni a já byl na 13, tedy nejspíše je tato oblast těžší a asi bych sem jít ještě neměl. Po boji s jeleny se dalo kliknout i na ten oltář, musel to udělat hlavní hrdina a spojit se tak s bohem, ale nevím, co to udělalo.
Cesta od jelenů vedla dále na sever a západ a dalo se tak dostat až do místa, kde byl původně megakohout a úkol s prokletým kuřetem. Od něj se dalo jít zase po jiné cestičce na východ a sever a pak zase po jiné zpět na západ a sever a takto to tu celé projít, až se člověk dostal ke staré pile. Nejprve jsem obešel pilu ze západu a šel tak kolem jezera ze smrtimlhou na sever.
Došel jsem tak k nějaké elfské zkoušce, kde uprostřed byl podstavec a okolo 4 sochy. Podstavec mi zadal zkoušku a řekl nějakou básničku, z které se dalo vydedukovat, co je třeba na každou sochu použít. Na sochu jara bylo třeba použít kouzlo Krvavý déšť. Na sochu léta bylo třeba použít laserový paprsek z magie ohně. Na sochu zimi kouzlo Kroupy v magii vody. Co za kouzlo je ale potřeba použít na sochu podzimu jsem zatím nezjistil. Dle básničky by to mělo být nějaké bleskové kouzlo s nějakými mraky, ale zkoušel jsem všechny, co jsem uměl a nestalo se nic. Při použití správného kouzla se socha aktivovala a promluvila.
Ještě kousek dál na sever byla další truhla jednoho z těch hrdinů ze hřbitova. Tentokráte unikátní předmět v ní byl přece jen užitečnější. Taky tu byla žaba, která mi řekla, že když půjdu tam a tam, že mě chlapíci v pile zastřelí, ale že to můžu obejít. Byla zde cesta dále na sever přes spadlý strom, kam jsem ale zatím nešel a místo toho šel do první části této pily na východ.
V tédle části nikdo nebyl, ale bylo tu spousta pastí. Ničil jsem je ohnivou koulí. Kdybych šel delší dobu na východ, došel bych k mostu vedoucí na sever, který vedl do další části pily, kde byla má smečka opuštěných vlků. Já ale zatím šel při první příležitosti na jih a došel tak k dvěma hrobům. V jednom byla jedová past a v druhém mrtvola zdejšího pracanta. Ten tu měl i svého ducha, ale nic důležitého mi neřekl. Od hrobů se dalo jít zase na východ, kde byly sudy a pasti a u nich další duši. Zas se tu dalo pak jít na sever k mostu do druhé části, nebo na východ k další cestě, kde byl i velký elfský strom, který si mohl promluvit s mojí elfkou a vykecat jí pokud jej přesvědčila), že se do pily může dostat po padlém stromě na západě (ten, u které byl žabák). Nebo dalo jít bránou najih ven z této části pily zace na cestu kousek od kurníku megakohouta, kde jsem již byl.
Zde před pilou měli i tábor nějací elfové, kterým jsem měl říct o elfské vědkyni v pevnosti Radosti a dám jim tuším nějaký amulet, který mi dal elf, kterého jsem osvobodil. Amulet jsem ale neměl, nejspíše jsem jej prodal, nebo nevím. Ukecal jsem stráže elfů, ať mě pustí dál, zrovna tu probíhal pohřeb nějakého elfa (viděl jsem i jeho ducha) a moje elfka se zapojila a s pohřběm maximálně pomohla. Po pohřbu se dalo promluvit s dejšími elfy, většina neřekla nic zajímavého, ale prodávala kouzla různých magií. Jejich šéfka chtěla osvobodit Saheilu, onu elfí věštkyni, která se neznámo jak dostala z pevnosti Radosti sem a zajali jí opuštění vlci a jejich velitel. Souhlasil jsem, že jí osvobodím a vydal se na pilu za mojí smečkou.
Stráže u brány mě poznali a pustili mě bez problému dovnitř. Taky mi řekli, že Roost (jejich velitel) je ve velkém domě. Trošku jsem nejprve jejich tábor prošel a pokecal s každou postavou. Ale krom stráže u brány nahoře vpravo při vstupu, který má nějakou unikátní slušnou kuš, pak kousek od něj chlapíka, kterého šlo ukecat, ať mi prodává luky a pak kousek dál na sever chlapíka, cp ordával lektvary, tu nic moc zajímavého nebylo. Úplně na severu pily se dala otevřít zamčená brána, za ní bylo hodně pastí a dalo se přejít přes řeku, která dělí tudle oblast na dvě (přes kterou vedly ty dva rozbité mosty). Hned za řekou byla další truhla jednoho z hrdinů, o které jsem se dozvěděl na hřbitově a taky tu byla nějaká karavana, která asi nemohla jít dál, ale se zdejšími postavami jsem prozatím nemluvil a vrátil se zase na pilu.
Šěl jsem do velkého domu a zde po schodech nahoru, kde byl náš velitel Roost, který zrovna mučil s velkou chutí Saheilu. Když jsem jej oslovil, chtěla s ním mluvit Sebille a po rozhovoru to skončilo bojem. Protože bych ale rád s ním promluvil i sám, tak jsem to prozatím nechal být a uvidíme, jestli jsou tam i další možnosti. Nejspíše jej zabiji i já, jelikož beztak na mě chystá past. Sebille by si sním ale promluvit určitě měla, protože se tak posune ve svém úkolu a dozví se, kde je její původní otrokář, který jí zajal a nutil vraždit.
Autor
Téma: Divinity: Original Sin 2 (Přečteno 36484 krát)