Recenze Requiem: Avenging Angel

V roce 1998 3DO oznámila vývoj nové 1st person akce s kódovým označením Requiem: Wrath of the Fallen a tvorba hry byla zadána Cyclone studios (divize 3DO). Hra pak vyšla hned následující rok pod titulem Requiem: Avenging Angel a na distribuci se krom 3DO podílel i nám dnes tolik známý Ubisoft. Jak asi správně tušíte, vzhledem k absenci divize NWC nemá Requiem zřejmě mnoho společného se světem Might and Magic. Tak proč se tu vlastně takovou hrou zabývám? Důvodů by se našlo více, ale ten hlavní vám bude zřejmý hned po několika minutách hraní. Jedná se o skvělou hru a ač je zaměřena více na akci, dočkáte se v ní i řady RPG prvků, kouzla nevyjímaje. Příběhem se pak přeci jen okrajově dotýká světa M&M i když spíše ukazuje jeho alternativu posunutou do vzdálené budoucnosti. V lednu 2001 byl distribuován i jako plná hra časopisu LEVEL (číslo 72).

Těžko říci, který rok se to vlastně právě píše (je to kdesi ve 21 století), ale zemi ovládá neznámá organizace záhadného označení Fallen, kterou vede despotická Lilith a jež má pod palcem veškeré bezpečnostní složky a strategický průmysl. A jak už to tak bývá, na druhém konci stojí odboj, který touží po nastolení pořádku. Situace se totiž stává příliš neúnosnou a vše se zhorší poté, co se poblíž země objeví okupovaná hvězdná loď Leviathan. Kdo však je ona záhadná organizace a jaký cíl sleduje? Pro odpověď se budeme muset vrátit o několik tisíc let zpátky. Kdysi dávno existovala v Ráji skupina andělů, kteří podlehli mylné představě, že Bůh rozlobený rostoucí korupcí na zemi je rozhodnut zničit samotné lidstvo. Zřejmě se mu chtěli zavděčit a "pomoci" mu, ale jejich pokus byl naštěstí zmařen a oni byli z ráje vykázáni. Představa vyhlazení lidstva je však ani poté neopustila a navíc v ní začali spatřovat nástroj své pomsty. Začalo se jim říkat Padlí andělé (Fallen Angels). Kdesi v rovinách Chaosu pak čekali na svou velkou příležitost a ta nastala právě teď.

Plán Fallen je jednoduchý. Transportovat lidstvo na palubu Leviathanu, který je první vesmírnou lodí s lidskou osádkou. Lidstvo by tak mohlo dosáhnout hvězd a nakonec i samotné brány Ráje. To Bůh samozřejmě nemůže dopustit, protože by byl nucen vyvolat Armagedon a nakonec by tak sám vlastní rukou musel lidstvo zničit. Po pečlivé úvaze tedy vybírá anděla jménem Malachi, kterého posílá na pomoc odboji. Malachi má ještě jeden speciální úkol a to zničit samotného Lucifera, který čeká v útrobách vesmírné lodi. Neni podstatné, nakolik je příběh o Fallen pravdivý, ale je důležité jim zabránit v jakémkoliv plánu, který by mohl lidstvo ohrozit. Je totiž daleko pravděpodobnější, že Fallen chtějí zcela otevřít portál mezi Chaosem a zemí a umožnit tak volný průchod pekelným jednotkám, což by znamenalo zamoření země a rozšíření říše pekla i mimo Chaos.

Ve hře se díky příběhu prolínají dvě prostorové roviny - země a peklo. V průběhu hry bude Malachi střídavě přemisťován ze země do různých částí pekla, kde bude svádět boj s určitými bossy. Peklem dokonce hra začíná, neboť Malachi musí nejprve projít Chaosem, kde je umístěn portál na zemi. Místy se rovina pekla otevře přímo do roviny země a díky tomu se např. ve stokách setkáte s pekelnými příšerami, jež vám budou nepříjemně ztrpčovat život. K likvidaci svých nepřátel budete mít k dispozici jak klasické konvenční zbraně, tak i širokou škálu kouzel a kouzla jsou právě tím, co dělá hru zajímavou. Na počátku nebudete disponovat zrovna širokou škálou, ale s postupem času vám při plnění úkolů přibudou nová a lepší kouzla. Vývoj postavy tak znatelně připomíná vývojový strom v RPG stylu. Univerzální platidlem za sesílání kouzel je známá mana, která se ve hře sama průběžně regeneruje. Útočná kouzla navíc disponují dvěma módy - pokud necháte kouzlo tzv. dobíjet, zvýší se jeho síla a může se změnit i jeho efekt (např. rozšíření poškození i na blízké cíle v okolí zásahu).

Po průchodu portálem přijde Malachi o část své síly a objeví se v ulicích Nového Damašku, kde panuje zákaz vycházení. Krom nepřátelsky naladěných vojáků bude potkávat i civilisty a bude s nimi moci začínat rozhovor. Od klíčových postav pak bude dostávat různé úkoly, jejichž cílem je pomoc odboji. V dialozích bohužel chybí volnost, jsou předem dané a v odpovědích nemáte možnost si vybírat. Průchody mapami jsou vcelku přímočaré, chybí třebas logické hádanky a v podstatě nenarazíte na žádné zákysové místo, ze kterého byste se nedokázali dostat. Překvapí vás však pokročilá inteligence vašich nepřátel a jejich taktika. Dokáží velmi dobře mířit a sami se krýt. Navíc přepadávají ze zálohy. Pokud jednoho z nich napadnete, zavolá si o pomoc. Při průchodu hrou se tedy budete muset často dívat i za svá záda. Ke konci hry pak ke vší škodě množství úkolů značně ubude a hra se přemění v čistou akci. Za zmínku stojí i dříve uvedené souboje s pekelnými bossy. Obzvláště nastavíte-li si vyšší obtížnost, čekají vás docela perné chvilky. Každý z nich má nějaké slabiny a trhliny v taktice, ale na ty budete muset nejprve přijít, což vás bude stát relativně dost času a mnoho nahrávání. Možná vás přepadne i pocit beznaděje.

Na Requiemu se mi líbí ještě jedna výrazná věc. I přes své stáří vypadá po grafické stránce velmi dobře. Hra je sice poháněna modifikovaným enginem z Quake II, ale neni to na něm znát. Pokud bych o původu enginu nic nevěděl, nejspíše by mě ta souvislost s id Tech 2 nenapadla a to i přesto, že místy přeci jen na některé typické motivy narazíte. Provedení použitých textur je detailní a vyplatí se proto zapnout nejvyšší rozlišení. Za zmínku stojí např. grafické provedení hotelu nebo kanceláří SLR. S hardwarovými nároky si přitom nemusíte dělat žádné starosti (viz níže), v dnešní době je splňuje kdejaký kancelářský počítač. Podobně kladně se dá hodnotit i zvuková stránka. Hra také podporuje multiplayer, ale nerad bych se o něm více rozepisoval, protože ho považuji za nejslabší stránku. Tady bych řekl, že je obsažen jen ze setrvačnosti, autoři o jeho skutečné využitelnosti zřejmě moc neuvažovali.

Hardwarové nároky:

Závěrem nemohu udělat nic jiného, než vám Requiem doporučit. Přestože svým pojetím do světa Might and Magic nepatří, tak si zaslouží své místo na výsluní herních titulů 3DO. Hra vám poskytne přesně to, co od takové FPS očekáváte. V současnosti sice nemůže konkurovat novějším titulům, ale je vidět, že si autoři hry dali opravdu záležet a i z postaršího enginu id Tech 2 vytáhli maximum. Možná, že v tomto případě by se ten malý časový odstup mezi vydáním hry a uvedením id Tech 3 (Quake III) vyplatil a byl náležitě zúročen, ale to už je věc jiná. Na druhou stranu je to vyváženo nízkými hardwarovými nároky a perfektní hratelností.

13.11.2007