Kapitola II. - COLONY - ENROTH, část F

Heroes of Might and Magic III: Armageddons Blade

(Válka s Kreegany začíná roku 1171)

Armageddon's Blade

Queen Catherine, her husband King Roland, and Gelu, a warrior in Erathia's elite Forestguard, must work together to defeat the insane King Lucifer of Eeofol who will create Armageddon's Blade. With it he plans to set the world on fire.

Po smrti krále Kreeganů Xenofexe nastoupí na trůn ďábel jménem Lucifer Kreegan. Eofol je od své porážky Erathií klidnou zemí a ďáblové nejeví žádné známky agresivity vůči svým sousedům. To se má ale brzy změnit. Králi Luciferovi se noci, kdy zemřel Xenofex, zdá podivný sen. Obsah snu popíše v dopise, který pošle Xeronovi, svému věrnému služebníku ...

Tento dopis je určen Xeronovi, služebníkovi jeho výsosti Lucifera Kreegana a ničiteli jeho nepřátel. Po obdržení tohoto dopisu zabijte posla. Nikdo se totiž nesmí dozvědět jeho obsah. Kdyby se naši nepřátelé dostali k těmto informacím, mohlo by se naše království Eeofol stát obětí agrese většího národa. I když jsme se spolu od smrti našeho předchozího vládce Xenofexe scházeli a často rozmlouvali, musím ti nejprve vysvětlit, jak jsem se o jeho smrti dozvěděl dříve než kdokoliv jiný z království. Té noci, kdy Xenofex padl do spárů tlupy dobrodruhů, se mi zjevil ve snu. I když jsem spal, viděl jsem, jak mé tělo kráčí hustým lesem plným zeleného listí a teplých slunečních paprsků. Jak jsem tak šel, začal vůni čerstvé půdy a ranní rosy překrývat zápach spáleniny a síry. Najednou jsem mezi ustupujícími stromy vstoupil na mýtinu. U mých nohou ležela třpytící se kaluž roztaveného kamene. Naklonil jsem se a koukal do ní, v důsledku čehož jsem si lehce spálil obličej. Na dně se nacházel sotva viditelný kus brnění. Aniž bych se bál poranění, ponořil sem ruku do té kaluže a nahmatal jej. Nic mě nespálilo, takže jsem artefakt vyndal a spatřil tak před sebou Brnění pekelné síry. Nemohl jsem si pomoct, ale přímo jsem viděl svůj nevěřící výraz, když jsem si jej nasazoval. Nicméně mé nadšení pokleslo, když jsem zaslechl ozvěnu šíleného chechotu. Vzápětí následovala chvíle ticha, které přerušovalo jenom šumění listí v lehkém vánku ... a pak se ten smích ozval znovu. Bylo zjevné z kterého směru přichází, takže jsem se vydal k jeho zdroji. Jak jsem se přibližoval, smích sílil a sílil - až jsem narazil na štít opřený o odumřelý strom. Smích právě dosahoval nejvyšších tónin, což rozhodně neposilovalo mojí rozhodnost. S maximálním množstvím koncentrace jsem byl nakonec schopen artefakt uchopit a zvednout. Smích okamžitě ustal. Byl to Štít zatracence. Ani jsem si nestačil tento štít pořádně osahat a už jsem zaslechl příšerné ječení. Otočil jsem se dokola. Na okamžik jsem zahlédl Meč, který prolétl vzduchem. Jako ochranu před jeho útokem jsem použil Štít zatracených. Udělal jsem přemet dozadu, Meč se mezitím zastavil a vznášel se ve vzduchu. Pak jsem opět musel odrazit jeho útok. Takto jsme pokračovali poměrně dlouhou dobu, až se nakonec Meč unavil a spadl na zem. Opatrně jsem se k tomuto artefaktu přiblížil a zvedl jej. Byl to Meč pekelného ohně. Když jsem povstal, spatřil jsem před sebou Xenofexe. Odvrátil se ode mě a kráčel pryč. Následoval jsem ho a nakonec se mi jej podařilo dohonit. Stál vedle starého muže, který seděl na pařezu. Starý muž si prohlížel divokou růži, kterou se mu podařilo utrhnout z nedalekého keře. Pod ostražitým pohledem Xenofexe jsem se začal přibližovat. Když jsem byl kousek od starého muže, položil jsem na zem Brnění pekelné síry, Meč pekelného ohně a Štít zatracence. Ukročil jsem zpátky a sledoval, jak starý muž odložil stranou květinu. Poté zvedl Meč, prohlédl si ostří a pak zvedl ze země i Štít. Pro mě nějakým nepochopitelným způsobem tyto dva předměty spojil do sebe a vytvořil tak nový Meč. Poté tento postup zopakoval, tentokrát ovšem s novým Mečem a Brněním. Tím vytvořil finální artefakt - Meč s dlouhým ostřím a zlatým ptákem s roztaženými křídly, který byl umístěn na rukojeti. Poté starý muž položil tento úžasný Meč na zem a Xenofex vykročil kupředu. Vzal si meč do rukou, podíval se mým směrem, usmál se a nakonec za použití ohromné síly Meč zabořil do země. V tom okamžiku mě oslepil záblesk silného světla. Za nějakou dobu se mi pohled vrátil. Viděl jsem, že Meč vyvolal oceán ohně, který měl za úkol očistit svět. Jeho ohnivé vlny se rychle šířily a spalovaly vše, co se jim postavilo do cesty. Když vše skončilo, stáli jsme s Xenofexem čelem k sobě ve světě, který byl naprosto sežehlý. Prohlédl jsem si tvář Xenofexe - v té jsem ovšem našel pouze uspokojení a škodolibou radost. Nakonec ustoupil od Meče, který ke mně promluvil: "Jsem Meč zkázy." Opatrně jsem k němu přistoupil. Natáhl jsem k němu svou ruku a dotkl se jej. Mohl jsem se jej dotýkat, čas se zastavil a v hlavě se mi míhaly obrazy. Probudil jsem se. Vím, že ke mně Xenofex přišel v tu chvíli, kdy byl zabit. Nevím proč, ale je mým osudem a povinností zmocnit se Meče zkázy. S ním se mi podaří zapálit celý svět. Vydej se do světa hledat Brnění pekelné síry, Meč pekelného ohně a Štít zatracence. Když budeš mít tyto tři artefakty pohromadě, vyhledej toho starého muže. Nevím, kdo to je, ale nepochybuji o tom, že se ti podaří jej najít. Je to tvůj osud.

Když vše úspěšně splníš, vrať se ke mně s Mečem.

Tvůj král,

Lucifer Kreegan

Po cestě zjistí zajímavou věc, na severu a na jihu oblasti stojí podivná města, která jsou chráněna různými druhy elementálů a víl. Ti na královnu zaútočí bez jakéhokoli slova, ale je vidět že brání své pevnosti. Víly řeknou, že ji nemohou vpustit ke Konfluxu, městu elementálů, a také s královnou bojují. I okolí měst je bráněno různými druhy elementálů. Catherine je nucena obě města, která tu před krátkou dobou vůbec nebyla, dobýt.

Catherine napadá hraniční posádky, které původně chránily Erathii před Eofolem, a vtrhne do pustého a spáleného Eofolu.

Dvě pevnosti na východě jsou obsazeny ďábly. Po nějaké době je královna osvobodí a dostane se až k hranicím Eofolu.

Nyní je vhodný čas pro hlavní útok na Eofolskou hranici. Catherine zatím dobyje dvě pevnosti démonů.

Po krátkém obléhání je město zničeno, a vojska Kreeganů v této části země jsou rozdrcena.

Gelu nejprve cestuje po hranici AvLee a čistí ji od skupinek démonů. Několik mužů z Lesní hlídky mu najde Jezdecké rukavice. Gelu dorazí jako posila několik nových rekrutů.

Na severu oblasti narazí na skupinu víl, strážících kamenolom. Poblíž stojí další Konflux, město elementálů.

Po čase Gelu opevní ještě jednu elfí baštu a buduje armádu na útok proti Eofolské hranici. Ta je spojena s AvLee třemi průsmyky, obsazenými ďábly.

Gelu zaútočí na hranici Eofolu, proniká do země ďáblů a bojuje s jejich armádami. Po dlouhých bojích porazí všechny čtyři pevnosti démonů a zajistí tak celou oblast.

V oblasti Eofolu, která hraničí s částí AvLee ve které se skrývají tři hrdinové, Xeron spolu se svými hrdiny buduje ve třech pevnostech armádu a čistí tuto oblast od skupin elementálů.

Zvěd Xeronovi řekne o velkých zdrojích železa a zlata na severu.

Jedné noci se Xeron sám prochází a přemýšlí o svém úkolu. Zaslechne hluk po levici, a spatří elfa s dalekohledem a toulcem plým šípů, jak leze na blízký strom. Xeron se k němu teleportuje, a elf se dusí sirným puchem. Xeron ho odvleče a nechá mučit, ale člen Lesní hlídky nic neprozradí, a Xeron uznává že byl dobře vycvičen.

Xeron vyráží na území AvLee a loví hrdiny Konfluxu. Nejprve najde Fiura a získá od něj Knihu ohnivé magie a první artefakt. Poté cestuje dál, drancuje zemi až narazí na Erdamona, kterého také porazí, získá Knihu magie země a druhý artefakt.

Nyní Xeron hledá Ciele. Poté co ji najde a porazí, získá Knihu vodní magie a také poslední artefakt.

Xeron vtrhne do zemí, které brání hrdinové Konfluxu a začne hledat vchod do podzemí.

Po cestě Xeron bojuje s elementály strážícími tunely, vždy slyší jejich hlasy a zvuky dlouho předtím, než na ně narazí. Po bloudění slepými tunely nakonec narazí na ten správný, porazí hrdinu Inteuse, strážícího chatrč, a vstoupí dovnitř.

V jedné zátoce, chráněné elementály, najde Roland spoustu surovin a pokladů.

Poté, co Roland nashromáždí velikou armádu, vtrhne do Eofolu a plení jeho posádky. Nakonec nalezne loděnici a propluje Velké jezero, na ostrově nalezne další město Kreeganů a zničí ho. Také nalezne dva ostrovy se zlatem, přístupné jen skrz portál.

Gelu má k dispozici několik Konfluxů a pevnost AvLee, a připravuje se na složitou operaci. Doufá, že to není past. Na pomoc má Erdamona a Ciele. Gelu nejprve projíždí krajem AvLee a likviduje menší oddíly přisluhovačů démonů, kteří mu vyhrožují a vykřikují o jakýchsi Synech Ereba.

Gelu dobyje město a pobije všechny obránce. Tím zabezpečí celou oblast a Kreegani jsou sevřeni v kleštích.

Roland, Catherine a Gelu nakonec dobyjí celou oblast, proniknou přes dobře bráněné strážní hlídky a prorazí až ke Xeronově pevnosti. Nakonec ďábla porazí a vezmou mu Meč zkázy.

Catherine předá Gelu Meč zkázy, a společně s Rolandem všichni tři zaútočí na poslední baštu démonů. Gelu se sám se svými oddíly probije ke Xeronovi, zabije ho a vtrhne do Kreelahu. Lucifer Kreegan je zabit i s celou posádkou hlavního města; válka skončila.

Dragons Blood

Poté co skončila válka v Eofolu, v Nighonu probíhají boje o moc mezi jednotlivými lordy. Jedním z nich je i Mutare, mladá a ctižádostivá žena - overlord , která touží po tom ovládat draky a pokud možno dobýt celý Nighon. V Nighonu se pozice u dvora nedědí, ale silnější si ji berou od slabších. Její soused Ordwald je nejstarším lordem a černokněžníkem Nighonu. Ačkoliv se na něm jeho věk podepsal, stále je schopen odrážet ostatní mladší lordy. Mutare však trpělivě vyčkává až udělá chybu, a pak si vezme jeho země. Mutare se odhodlá zaútočit na hranice jeho bohaté země, kterou Ordwald zdědil po svém mnohem slavnějším otci. Její zvědi zjistí, že na Ordwalda útočí další dva mladí lordi. Mutare to bere jako slabost starce, ještě před rokem by je Ordwald hravě porazil. Nyní je ale načase s ním skoncovat a s těmi dvěma taktéž. Zvědi oznámí, že skupina červených draků si vybudovala hnízdo přímo na cestě do Orwaldových zemí. Později zjistí, že zelený prapor lorda Caomhama vlaje nad hradem Harpy´s Rock, což byl dříve hrad Ordwaldův. Další den dorazí udýchaný zvěd, a řekne, že vojska lorda Preueta zabrala hrad Dead Timber, Ordwaldův hrad ležící na sever od hradu Death Kiss, který patří Mutare. Později zvědové zjistí, že v horních patrech podzemí leží tři hrady, nejblíže je hrad Sinkhole. Do horních pater se dá dostat jakýmsi systémem teleportů. Mudr žijící poblíž Sinkhole žádá Mutare o pomoc, a nabízí jí něco, co jí později pomůže. Mutare za ním plánuje zajet, mohlo by to bý užitečné. Čtyři Ordwaldova města se vzbouřila a vyhnala vojenské posádky. Nyní jsou minimálně chráněna. Mutare se diví, že vždy pečlivý Ordwald si nevšímá takovéto záležitosti. Mutare navštíví mudrce Winstona, a vymění s ním suroviny, které on potřebuje na své pokusy, za Amulet many, který se jí prý má později hodit u hradu No Quarter. Mutare také przkoumá všechny oblasti v horních patrech a obsadí tamější tři pevnosti. Ordwald ani jeho armády zatím nejsou k nalezení, a Mutare vysílá vůdce svých zvědů aby ho našel, chce vědět kde se starý černokněžník skrývá. Miah, generál, kterého Mutare zanechala aby chránil její země, poslal své paní zprávu. Okolní lordi se dozvěděli o její invazi do Ordwaldových držav a zkoušejí sondovat, zda by její staré země mohli mezitím zabrat. Mutare ví, že její posádky jsou silné a že lordi, ač proti ní nic osobního nemají, číhají na každou její slabost. Proto posílá Miahovi posily aby měla své země zabezpečené. Miah brzy posílá další vzkaz, okolní lordi zkoušejí okupovat země Mutare. Zatím to není nic vážného protože se rozhořely spory o země lordů Caomhama a Preueta. Mutare přemýšlí, zda tito dva byli takoví blázni, že nechali své země bez ochrany. Miah také nabízí své paní několik vycvičených oddílů válečníků, což Mutare s radostí přijímá. Za několik dní dorazí posily, a Mutare je nechá rozmístit ve všech svých pevnostech. Po týdnech se vrací vůdce zvědů a říká, že Ordwalda nenašel. Mutare začíná přemýšlet, zda nebyl starý černokněžník zavražděn některým z mladých lordů. Mezitím dobyje pevnosti obsazené armádami Caomhama a Preueta a táhne na Ordwaldův hrad. Poté co ho najde, dobyje ho a tím má celou oblast pod svou vládou.

Mutare zjistí, že Ordwald není mrtev, ale že odjel hledat legendární Ampulku dračí krve. Říká se že kdo se zní napije, stane se prastarým a mocným drakem. Proto Ordwald nebránil své země proti nájezdům. Bohužel se o tom doslechli i Caomham a Preuet, a určitě hodlají vyrazit do hlubšího podzemí za ním. Mutare se nejprve musí zbavit těchto nežádoucích konkurentů, a poté musí najít Ordwalda a získat Ampulku pro sebe. Mutare plánuje porazit Ordwalda a poté i strážce Ampulky a napít se z ní. To by jí dalo dostatečně velkou sílu k tomu, aby pronikla do nejvyšších vládnoucích kruhů v Nighonu. Nejprve ale musí porazit oba mladé lordy, kteří jistě plánují buď Ampulku sami získat nebo jí vzít Mutare až ji získá. Mutare také dá všechny své artefakty svým generálům, kteří zatím brání její staré země a země Raurica a Ordwalda, které nedávno dobyla. Nechá si jen Amulet many od mudrce Winstona. Generál Miah porazí poslední zbytky vojsk ve starých Ordwaldových zemích a opevní je. Generál Sengana bude vládnout domobraně, hradům a posádkám. Pohraničí začíná podporovat lordy hledající Ampulku. Miah a Sengana by je měli dostatečně zdržet, Mutare si vezme jen malou armádu a založí základnu poblíž Hlubokých jeskyní. Jízdní oddíly lordů Caomhama a Peueta by ji neměly být schopny pronásledovat, Mutare oba brzy porazí a pak vtrhne na Ordwalda. Mutare přemýšlí o tom, co jí řekl mudrc a řekne si, že pokud Amulet bude bezcenný, mudrc bude pověšen. Její zvědi naleznou hrad No Quarter, ležící severně od její první pevnosti, u Temného jezera. Po mladých lordech zatím ani stopy. Zvědi zjistí, že lord Preuet, mající hnědý prapor, obsadil hrad Dank Rock na západě oblasti. Zelený prapor lorda Caomhama zase vlaje nad hradem Fetid Cavern, ležícím na severozápad od Temného jezera. Zvědi objeví strážce, který je někde za teleportem u hradu No Quarter. Ten chce Amulet many a nechá projít jen toho, kdo mu ho dá. Věštce Winston tedy nakonec nebude pověšen. Mutare přemýšlí, že boj s oběma lordy by byl mnohem těžší kdyby byli spojenci, ale oni bojují i proti sobě. Myslí si, že Mutare a jeden z nich se natolik oslabí, že ten druhý zničí oba. Mutare však ví že zvítězí jen ona sama. Jednoho dne Mutare zaslechne zvěda, jak bručí že nepřítel má přesilu dva na jednoho. Setne mu hlavu, a svým oddílům řekne že to znamená dvojnásobek kořisti. To zvedne vojsku morálku. Mutare najde nad městem No Quarter onoho strážce a ten ji pustí do oblasti s knihovnou, artefaktem a surovinami. Zvědové zajmou několik Orwaldových mužů v Hlubokých jeskyních. Ti při výslechu řeknou, že Ordwald ještě Ampulku nemá. Mutare pospíchá a útočí na oba mladé lordy, aby se mohla co nejdřív vydat přímo za Ordwaldem. Miah pošle Mutare dopis. Píše, že pouze ona, Ordwald,Preuet a Caomham hledají Ampulku. Ostatní lordi se snaží dobýt nové země a dostat se za nimi, ale Miah a jeho armády je odráží. Miah později píše, že lordi změnili taktiku. Ve snaze získat informace vysílají do oblastí tucty zvědů. Miah jich už spoustu pochytal. Zdá se že pozice Mutare bude brzy odhalena. Zároveň ale brzy budou dobyty země obou mladých lordů, a Mutare se těší, že jim pošle svou upřímnou soustrast. Mutare smete svými útoky armády obou lordů a cestuje dál do tunelů, za Ordwaldem.

Mutare ví že musí najít Ampulku dračí krve jako první, napít se krve Dračího otce, a stát se drakem. Nyní je třeba porazit Ordwalda a jeho ochranku, vtrhnout do oblasti kde je Ampulka, zničit její strážce a získat ji. Ordwald postupuje pomalu, takže je tu velká šance že by to mohlo vyjít. Mutare je 26 či 27 let, a vždy se chtěla stát šlechtičnou. Pokud se stane drakem, má šanci stát se jedním z nejvyšších šlechticů v Nighonu. Generál Miah převezme armády a hrady, které Mutare nedávno dobyla, a opevní celou oblast u vstupu do Hlubokých jeskyní. Bude odrážet ostatní lordy, chytat jejich zvědy a roznášet falešné informace. Mutare mezitím založí tábor v Hlubokých jeskyních, v místech kde zvědi viděli Ordwaldovy oddíly. S malou armádou by se jí mělo podařit nepozorovaně proklouznout. Po postavení tábora zvědi zjistí, že na západě za čtyřmi průchody hlídanými divými monstry stojí hrad s modrým praporem, což znamená, že patří Ordwaldovi. Mutare ale ještě nebyla odhalena. Mutare tuší, že Ordwaldova pevnost je zde jako návnada. Jakmile na ni zaútočí, Ordwald bude vědět že je tady a že jde po něm a po Ampulce. Po pár dnech zvědi zjistí, že za hradem na západě je strážní věž, a za ní podzemní řeka. Je to jediná možnost jak se dostat dál do podzemí. Velitel zvědů je přesvědčen, že Ordwald tudy prošel před šesti až osmi měsíci. Další týden zvědi objevili u řeky vězení, ve kterém je hrdina Alamar. Mutare si promluví s hradním krčmářem. Ten jí nejprve odmítá říct co kdesi zaslechl, ale poté co dostane nůž na krk promluví. V podzemí je prý nějaký divný druh draka, skřítkovský nebo pohádkový drak. Má duši víly a sílu draka. Mutare má ráda červené a černé draky, spolupracující s Nighonem. Nevadí jí ani zelení a zlatí, ti ale žijí v Jasné krajině, v zemích na povrchu AvLee, daleko od Nighonu. Mutare přemýšlí, zda s ní pohádkoví draci budou také spolupracovat tak dobře jako ostatní druhy. Mutare trápí, že v oblasti nejsou doly se vzácnějšími surovinami, které musí nakupovat na hradním tržišti.

Nejradši by ty vydřiduchy pozabíjela, ale ví že pak by už nedostala žádné suroviny. Vypluje na cestu po řece, osvobodí Alamara (ten se rád přidá ke svému osvoboditeli a ještě mu věnuje Bezedný pytlík zlata) a dopluje až k vodnímu víru. Ten ji přenese do další části jeskyní. Mutare pluje dál po řece, až se dostane k přístavu. Obsadí ho a po cestě dorazí k další Ordwaldově pevnosti. Tu dobyje, a o kus dál u věštce Goldwyna dostane za odměnu za porážku kyklopů Brnění z dračí kůže. Mutare přemýšlí o zelených magických pláních, které se vyskytují i v podzemí, a o rostlinách a zvířatech z Jasné země, která na nich žijí. Váhá, zda by bylo možno na ně přemístit a usadit zelené a zlaté draky, aby dodala alespoň trochu krásy do té hnusné zelené země. Myslí si, že správné rostliny mají být hnědé. Nakonec Mutare dospěje až k bráně vedoucí do dalšího podzemí, a její zvědi ji informují, že Ordwald je blízko. To znamená že je blízko i Ampulka, a Mutare neprodleně prochází branou. Mutare přemýšlí o tom, že Otec draků nejspíše žil někde v těchto místech. Říká si, že by to byl velký úkol ho nalézt, ale tuší, že on někde již po dlouhé věky spí. Mutare si říká, že až se stane drakem a zestárne, skončí stejně. Mutare ví, že pokud Ordwald získá Ampulku první, bude muset prchnout z Nighonu. Proto nyní putuje po jeskyních, dobývá jeho města a poráží jeho hrdiny. Miah pošle zprávu, že se k Mutare blíží tři mocní lordi, pátrající po Ampulce. Mutare ví, že pokud se dostane mezi ně a Ordwalda, prohraje, proto násobí své úsilí a snaží se ho rychle najít a zničit. Nakonec ho nalezne a dobyje jeho hrad. Starý černokněžník jí ale unikne. Mutare se nyní vydává do dračích jeskyní, zvědi jí informují že jsou v nich nové, neznámé druhy draků. Mutare dumá, zda se k ní po její přeměně přidají. Nejprve porazí kostěné draky a přízračné draky. Poté jí duchové rytířů otvírají postupně své strážní věže, a Mutare bojuje se přízračnými, zelenými, červenými, zlatými, černými, pohádkovými, rezavými a krystalovými draky. Po zabití každého z nich může projít branou k dalšímu druhu. Poté, co je všechny pobije, je vpuštěna k tajemné skříňce. Mutare ji otevře a je napadena zelenými, červenými, krystalovými, pohádkovými, černými, zlatými a rezavými draky. Pak konečně získá Ampulku dračí krve a může se z ní napít.

Po vypití krve Dračího otce se Mutare skutečně změní v mocného draka. Zjistí však nepříjemnou věc - Ordwald řekl třem mocným lordům, že pokud ji zabijí a vypijí její krev, stanou se z nich také draci. Nyní prohnaný černokněžník a tři lordi blokují cestu do horních tunelů. Mutare ví že je to nesmysl, ale musí se přes lordy a Ordwalda probít, aby mohla odejít. Zatím obdivuje své nové tělo a sílu, a připravuje se na boj se svými rivaly. Nechá zavolat dva nejlepší hrdiny z předchozího tažení, aby jí pomohli. Pokud zvítězí, udělá dojem na pohraniční lordy Nighonu a stane se jedním z nejvyšších lordů této kruté země. Mutare založila základnu v tunelech pod svými nepřáteli. Ti ani netuší kde je, a ona plánuje překvapivý útok skrze brány. Nejprve buduje armádu ve své pevnosti. Velitel zvědů jí oznámí, že brána poblíž její pevnosti Bat Fang vede do nádherné oblasti s mystickou zahradou a zlatým dolem. Mutare prozkoumá malou jeskyni nad branou kus od svého hradu, a vyrazí na průzkum okolí. Od místních obyvatel se dozví, že v okolí její pevnosti jsou další dva hrady, Mutare je chce co nejrychleji obsadit a začít s útokem na své rivaly. Zvědi zjistí, že jeden hrad leží na severozápadě a druhý na jihovýchodě od její pevnosti. Generál Miah posílá zprávy, nejméně dva z lordů blokujících cestu do horních tunelů uzavřeli spojenectví. Mutare ví že oč bude její vítězství těžší, o to bude sladší. Jeden ze zvědů donese zprávy, že u východu z teleportu do Horních jeskyní jsou posily. Bohužel jsou blokovány silnými nestvůrami. Teleport stojí nedaleko její pevnosti. Mutare se zastaví se u východu teleportu z Hlubokých jeskyní, porazí nestvůry a vyzvedne si posily. Zvědi objeví dvě dračí utopie, mocné pevnosti kde sídlí draci. Jedna je v tomto podlaží jeskyní, druhá je dosažitelná jen skrze bránu na jihozápadě. Ordwald si svou lež vymyslel velicce dobře, nyní je Mutare vítaným cílem pro většinu lordů Nighonu, kdo by se nechtěl stát drakem? Mutare vyslala posla k mudrcovi žijícímu u hradu Sinkhole. Ten má dokázat, že je nutné vypít krev Dračího otce, a ne Mutare, aby se člověk stal drakem. Za to mu slíbila bohatou odměnu. Mudr pošle odpověď, chce jako zálohu nějaké zlato. Mutare mu pošle suroviny, zlato potřebuje pro své armády, a slibuje si, že pokud ji podvede nebo nic nevykoumá, sežere ho.Pošle zprávu Miahovi, že kdo vypije její krev, onemocní. Miah má rozšířit fámu, že Mutare nechala několik hrdinů napít své krve, a ti byli přes týden nemocní. To by mělo odradit většinu hrdinů v pohraničí Nighonu od toho, aby prahli po její krvi. Mutare vyrazí do útoku, nejprve vtrhne do severovýchodní brány a zlikviduje dva lordy sídlící v pevnostech nad branou. Poté se vrátí dolů do svých jeskyní a vyrazí jihozápadní branou do druhé části horních jeskyní. Zde porazí Ordwaldova spojence, a zaútočí na pozice samotného Ordwalda. Zažene ho do jeho poslední pevnosti a po dlouhém boji ji vypálí, a Ordwalda sama zabije.

Mutare shromáždí bohatství všech poražených na jednu hromadu, Ordwaldovu hlavu nabodne na kůl a postaví vedle svých pokladů. Poté si jako pravý drak lehne a odpočívá. Její nepřátelé jsou mrtví, a brzy jí bude patřit celý Nighon!

Dragon Slayer

Dracon (člověk, mág) - considered by many to be a magical genius, Dracon seeks to become history's greatest Dragon Slayer. Unlike his fellow wizards, Dracon echews decorative attire for more practical battle gear.

Crag Hack (barbar) - vyznamenaný hrdina Enrothu se začal ve své domovině nudit, a rozhodl se, že bude hledat nový život v Erathii. Směle se vydal na plavbu za hranice své domoviny, a byl potěšen, když našel nepokoji zmítanou zemi, ve které může nejlépe využít své dovednosti. Crag Hack je osvobozen Draconem z vězení v Bracadě, a pomůže mu v boji s rezavými draky.

V Bracadě v té samé době mladý kouzelník Dracon dokončuje svůj drakobijecký výcvik. Dracon je geniální a velmi nadaný kouzelník který nenosí tradiční róby, ale mnohem praktičtější bojový oblek. Draconovým snem je najít a porazit legendární Azurové draky. Jeho matka dlouhá léta cvičí drakobijce z celého Antagarichu, a nyní má dokončit výcvik svého milovaného syna. Poslední zkouška je velice obtížná, Dracon musí do dvou měsíců nalézt a porazit krystalové draky, magicky vytvořené z těch nejvalitnějších krystalů tajně ukradených z jeskyní Krewlodu. Draconova matka ví, že její syn je velice inteligentní a proto dostal tak těžkou zkoušku. Před třiceti lety byla hostem na Slavnostech života a to jí vnuklo nápad. Vytvořila krystalové draky a ukryla je v odlehlém údolí chráněném jinými monstry. Draconovou výhodou je jeho moudrost a schopnost vytrénovat mágy a mnichy na zaříkávače, mocné kouzelníky. Pokud se mu vše podaří, bude moci hrdě nosit titul Drakobijce. Dracon začíná své pátrání v malé vesnici. Začne budovat vojsko, a vzpomene si na radu své matky -pokud nevíš kudy dál, polož ruku na zeď a jdi podél ní až ke svému cíli. Po krátkém průzkumu poráží některé ze strážců cesty k drakům a nalezne úlomky krystalů. Ví, že draky nepotěší že jejich strážci selhali, a zvedá se mu sebedůvěra. Dracon postupně cestuje krajinou a hledá draky. Vzpomene si, že mu matka říkala, že Prsten diplomata projasní jeho budoucnost, a tak ho po cestě hledá. Narazí na domek věštce Bryce, který shání Čarodějův klobouk. Později nalezne místo kde stojí mnoho teleportů. Dracon roztočí láhev a u kterého teleportu se láhev zastaví, do toho hodlá vkročit. Za jedním teleportem nalezne Čarodějův klobouk, chráněný skupinou gargoylů. Dracon je porazí a Klobouk vymění s Bryce za Prsten diplomata, o kterém mluvila jeho matka. Dracon nemá moc času a hledá ten správný teleport. Nakonec ho najde a je přenesen do údolí kde se skrývají krystaloví draci. V krásném zeleném údolí stojí černý trh s artefakty, Dracon k němu zamíří, ale poblíž stojí tábor lidí, kteří se okolo něj postaví. Dracon jim dá všechno zlato a suroviny aby ho pustili. Nakonec zamíří do malého údolí, kde spatří na vlastní oči krystalové draky. Matka z něj bude mít radost, Dracon vyrazí do boje a zlikviduje krystalové draky.

Dracon se na svém pátrání po azurových dracích doslechne o nepokojích na severu. Vypálené vesnice a zničené doly poblíž města Ochre jsou chmurnou ukázkou síly rezavých draků, kteří celou oblast napadli. Obyvatelé nebudou mít dostatek surovin ani armád na obranu před Krewlodem, jehož hranice leží nedaleko, a barbaři čekají na každou příležitost, kdy mohou zaútočit na svého souseda. Dracon se jako čerstvý Drakobijce rozhodne jet na sever, osvobodit místní obyvatelstvo a zprovoznit všechny doly. Má na to šest měsíců, potom draci vyplení zásoby v dolech a celá oblast bude bez surovin a bez obrany. Dracon se opevní v jednom městě a začíná budovat své síly na boj s draky. Jednoho večera popíjí s vojáky a ti mu vyprávějí své zážitky a historky z bojů. Druhý den si pamatuje jen to, že Obojek zaklínání je mocný artefakt, zbytek vzpomínek se ztratil ve včerejším bujarém popíjení medoviny. Ten den jde Dracon spát brzy, není zvyklý moc popíjet, a zdá se mu sen. Ve snu bojuje s ohromným drakem a na hlavě má Korunu z dračích zubů. Dracon se jí na svých cestách za osvobozováním dolů pokouší najít. Na sever od svého hradu Dracon nalezne Krystalové údolí, plné krystalových dolů obsazených draky. Jak postupuje ve své cestě zemí, zjistí, že se stalo to čeho se obával. Krewlodští barbaři napadli hranice jeho země a nyní drancují celé místní pohraničí. Dracon teď bojuje jak s draky, tak s barbary. Na svých cestách nalezne sídlo věštce Norwooda který s ním vymění Prsten diplomata za Obojek zaklínání. Z vězení, skrytého v údolí přístupném pouze kouzlem Dimenzní brána, Dracon vysvobodí Crag Hacka, který se k němu s radostí přidá. Postupně očistí celou zemi, a vtrhne do pohraničí Krewlodu. Porazí místní posádky a zažene barbary zpět do jejich země, a najde teleport vedoucí k posledním dolům obsazeným draky. Nakonec porazí poslední rezavé draky a splní svůj úkol.

Nyní Dracon zaslechne, že azuroví draci jsou někde na západě Bracady. Vyrazí do těch míst a zjistí že tam řádí jiní draci, pohádkoví draci. Ti si tropí žerty z místních obyvatel. Dracon je nejdříve zklamaný, ale poté co zjistí že pohádkoví draci unášejí dívky, přenášejí města a obtěžují okolí, uvědomí si, že budou dostatečnou výzvou pro jeho schopnosti. Pohádkové draky zatím Dracon znal jen z vyprávění a pohádkových knih. Říká se že jsou neviditelní, že umí kouzlit a že jsou jen tři stopy vysocí. Také se říká že jsou přisluhovači azurových draků, takže azuroví budou snad někde poblíž. Dracon má šest měsíců na to, aby propátral oblast a zničil pohádkové draky, jinak tito filutové zničí celé pobřeží Bracady. Najde kousek od svého hradu na cestě starého muže, který byl přepaden a jeho doprovod byl pobit. Doprovodí ho domů, a muž mu řekne, že cestoval na nedalekou rozhlednu. U rozhledny Dracon narazí na skupinu šermířů a lučištníků a rozpráší je. Diví se, proč ho bezdůvodně napadli. Později si nechá číst z ruky od staré věštkyně, a ta mu předpoví, že se mu bude hodit Blankytný náhrdelník blaženosti. Dracon jí zaplatí 2000 zlatých, a věštkyně spokojeně odchází. Dracon se doslechne o Přívěsku života, používaném na udržení jakéhosi zla v nedalekém zálivu. Přívěsek byl ukraden, a nálezce bude prý bohatě odměněn. Později nalezne podivnou skříňku. Chce ji otevřít a v tu chvíli se objeví skřítek, sedne si na skříňku, představí se jako Erik. Ptá se Dracona, co je zač. Potom ho varuje, aby skříňku neotvíral a zmizí v oblaku dýmu. Dracon ji otevře a z ní vyrazí pohádkoví draci. Poté, co je pobije, Dracon vybere ze skříňky zlato a ujíždí pryč, ale po chvíli zjistí, že ujel jen padesát kroků! Znovu se objeví skřítek a řekne mu že ho přece varoval, a opět zmizí, zůstane po něm jen Čtyřlístek. Dracon nachází několik dalších skříněk, ve všech jsou skryti pohádkoví draci. U jedné ze skříněk se objeví opět skřítek Erik a zopakuje své varování. Dracon ji přesto otevře, má přece porazit pohádkové draky. Poté, co je zničí a vybere poklad, se Erik opět objeví a směje se. Dracon se ho ptá co je k smíchu, skřítek se ho na oplátku zeptá, zda nevěnuje pozornost každému. Dracon odchází, ale skřítek jde za ním a hodiny mluví o svých varováních. Dracon se naštve a chce mu zakroutit krkem, ale jak se otočí, Erik zmizí. V některých skříňkách nic není, v jiných je poklad, ale ve většině se skrývají pohádkoví draci. Když Dracon jednu z nich otvírá, slyší ve vě větru slova - hodně štěstí s touto.. Ve skříňce jsou samozřejmě jen pohádkoví draci. Po dlouhé cestě Dracon dorazí k bráně strážící cestu. Vypadá to že v ní nikdo není, ale Dracon jde radši vše sám obhlédnout. Najednou se před branou zhmotní pohádkoví draci a jdou dovnitř. Dracon v duchu děkuje skřítkovi za jeho varování a zaútočí na bránu. Za branou vidí na kopci světlo. Tam samozřejmě sedí skřítek a řekne Draconovi, že ho chtěl varovat před draky, kteří chránili bránu. Dracon mu odsekne, ale skřítek mu řekne ,že draci, kteří uletěli, se vrátí i s posilami, a zmizí. V tu chvíli se na Draconovy oddíly snese hejno pohádkových draků. Dracon je rychle vyřídí. Pak cestuje dál a opět otvírá skříňky s různým obsahem. Při otvírání jedné z nich slyší ve větru tichý smích. Později dorazí k ceduli za níž leží další dvě skříňky. Na ceduli je napsáno že jedna mu dá bohatství a druhá..? Dracon obě otvírá, v obou jsou nepřátelé, ale v jedné je i poklad. Později dorazí k opuštěnému městu. Říká si, že by ho mohl vystavět, a ani si ve svém zadumání nevšimne, že je najednou obklíčen pohádkovými draky. Poté, co je pobije, zjistí, že město je obydlené a vše byla jen iluze. Dracon město dobyje a pokračuje dál. Dorazí k loděnici a vydá se na moře. Zde nalezne ostrov s městem, které také dobyje, a teleportem. Ten ho přenese na malý ostrůvek, na kterém Dracon nalezne na pařezu svého známého skřítka. Ten ho pozdraví a zmizí, a na místě se objeví tři skupiny pohádkových draků. Dracon nyní ví, že si s ním draci celou dobu hráli, a přemýšlí, která skupina z trojice je skutečná. Skřítek se mu vysmívá a mate ho, když ale Dracon dorazí k těm pravým, hlas skřítka křičí že to nejsou oni, ať je nechá. Dracon draky srazí z oblohy a splní tím svůj úkol.

Dracon konečně vypátral azurové draky. Azuroví draci velí všem ostatním druhům draků, a nehnízdí dlouho. Jsou mocní a plaší, a Dracon má šest měsíců na to aby našel jejich hnízdo. Cesta k němu je ale strážená ostatními druhy draků. Místní obyvatelé Dracona podpoří, a tak mladý kouzelník buduje města a armády a připravuje se na svou osudovou cestu. Dracon zjistí, že města na úpatí hor jsou velice primitivní, nemají věže magie, a bude muset šetřit se svými kouzelnickými silami. Poté, co sestaví dostatečně velkou armádu, pomodlí se ke svým bohům a vyrazí branou do hor. Po dlouhé cestě se střetne s houfem zelených draků. Po boji nařídí odpočinek, a říká si že je to těžší než si myslel. Později narazí na houf červených draků. Ten také rozdrtí a dojede až k teleportu. Jiná cesta není, a tak projde skrz a pokračuje ve své cestě. Morálka vojsk upadá, je mnoho mrtvých a bojovníci jsou unaveni. Dracon tedy navrhne krátký odpočinek, aby jeho muži nabrali sílu. O kus dál svede další bitvu se zelenými draky a vezme si jejich obrovský poklad. U zásobárny medúz je Dracon přepaden velkou skupinou jejích obyvatel. Na své cestě později narazí na hejno zlatých draků, a po těžkém boji je rozpráší.O kus dál najde teleport vedoucí zpět do podhůří, hlídaný černými draky. Na cestě nalezne Dracon zakrvácené místo se spoustou modrých šupin. To zvedne morálku jemu i jeho armádám, nyní ví, že i azurový drak se dá zabít. Jeho bojovníci si rozdělí šupiny a udělají si z nich brnění a amulety. Dracon pkračuje ve své cestě, stále bojuje draky a prochází teleporty. Dobyje také několik měst, kde doplní své armády. Když pak na jednom místě porazí velikou armádu rezavých draků, ví, že je blízko. Do údolí azurových draků vede cesta přes bránu. Dracon odevzdá strážci brány prsten Klidné oko draka a vstoupí do nádherného zeleného údolí. Nyní ho čeká jeho velký boj. Dracon se usměje a je si jist svým vítězstvím. U vstupu porazí hlídku azurových draků a jede dál. Před doupětem narazí na velkou armádu azurových draků, ti mu řeknou že stráží svého vůdce a že zde zemře. Dracon je ale zničí a vyjede až k doupěti. Vůdce, hlídající doupě a zlatý poklad, Draconovi řekne, že ho už dlouho sleduje a ať ukáže co v něm je. Po nelehkém boji Dracon vůdce azurových draků zabije. Ale ani jeho vysněné vítězství neuspokojí neklid v jeho duši. Je zklamaný tím, že necítí zadostiučinění, a přemýšlí co dál.

Festival of Life

Každých třicet let se v Krewlodu konají Slavnosti života. Mladící ze všech klanů mají šanci stát se vůdci klanu a dostat se na trůn Krewlodu. Musí ale splnit několik úkolů. Prvním z nich je zabití prastarého behemota. Již třicet let odolává jedna z těchto bestií pokusům o její zabití, a vysloužila si tak jméno Ostrý dráp. Kilgor, mladý krvelačný barbar, se jí nyní pokusí zabít, aby splnil první část úkolu, který ho možná dovede až k trůnu. Kilgor zabil svého otce a stal se vůdcem svého klanu, a mnozí si myslí, že jen on je dostatečně schopný aby se stal novým králem. Kilgor již dřív se svým otcem zabil behemota, ale nikdy ne prastarého behemota. Má na to tři měsíce, poté se jeho šance dostat se na trůn rozplynou. Kilgor plánuje zjistit při svém lovu víc o těchto bestiích, a později je ovládnout a použít na své krvavé cestě k vládě. Poté, co dorazí do oblasti kde žije Ostrý dráp, zvědi Kilogorovi oznámí že na jihu je pevnost, kterou by mohl ovládnout. Kilgor ji dobyje a začne se připravovat na boj s behemotem. Zvědi zjistí, že o hor vedou tři cesty, každá je hlídaná jinými tvory - kyklopy, rochy a ogry. Také zaslechli něco o víru na blízkém moři. Každé dva týdny je slyšet řev Ostrého drápu, trhajícího někde v horách kusy masa ze svých obětí. Kilgor cestuje krajem a hledá cesty do hor. U břehu moře najde loď, u níž je nápis že loď patří Yogovi, a kdo ji ukradne, zemře. Kilgor toho nedbá a vydá se na moře. Nalezne onen vír a ten ho přenese na jezero za horami, což mu zkrátilo cestu. Kilgor čistí oblast za horami a hledá Ostrého drápa. V horách se k němu někteří z místních obyvatel přidají, jiní ho zase přepadnou. Nakonec nalezne ceduli označující hrob Gor - ala Statečného, který bojoval s Ostrým drápem a neuspěl. Po cestě ještě bojuje s rodinou ogřích mágů, strážících tři mocné artefakty. Ty Kilgor po vítězství zabaví pro sebe. Nakonec dorazí do vyprahlé krajiny poseté kostmi, a ví, že je velice blízko. Poblíž se k němu přidá pár černých draků. Když dorazí ke vstupu do jeskyně Ostrého drápa, je omráčen puchem vycházejícím zevnitř. Slyší také zvuky a hlasy více behemotů - rodiny Ostrého drápa. Kilgor tasí meč a s lehkým zamrazením vleze do vstupu do jeskyně. Tam neprve svede boj s dušemi obětí behemotů, poté i s prastarými behemoty a Ostrým drápem, a zvítězí.

První úkol má Kilgor za sebou. Druhý úkol je těžší. Část Krewlodu je ponechána třicet let bez dozoru, aby se v ní rozmožili různí tvorové. Při Slavnostech života je rozdělena na několik částí, každá z nich je přidělena jednomu ze soutěžících. Ten má čtyři měsíce na to, aby ji vyčistil od všech bestií, toulajících se krajem. Každý soutěžící také dostane k ruce tři spojence, aby předvedl své vůdcovské schopnosti. Kilgor začíná na území kmene goblinů jménem Utopie. Jejich heslem je - barbary si dáváme k snídani. Kilgor jim dá co proto a obsadí jejich budovy. Údolí je stráženo zelenými draky, a tak se Kilgor vydá do podzemí nedalekou branou. V podzemí je cedule varující před medúzami, Kilgor je pobije a také naverbuje do svých armád. O kus dál v podzemí najde poklad strážený černými draky. Zvědové Kilgorovi oznámí, že v každé části oblasti sídlí jeden druh bojovníků, ale ani jeden z nich se nebude chtít přidat k němu, všichni jsou skutečně divocí. Jeho tři spojenci jsou každý uzavřeni na jedné části území, a je na Kilgorovi aby zjistil hesla k branám do těchto území. Později Kilgor vyplení území kmenu ogrů jménem Plith. Následuje zmasakrování vesnice kyklopů, obsazení údolí golemů, lesa dendroidů, pustin plných mantikor a behemotů. Později jede lodí Kilgor přes jezero vodních elementálů, na území orčího kmene Kismit. Pak se vydá vyčistit bažiny od dračích vážek, a zároveň otevře cestu prvnímu ze svých společníků. Později vyčistí oblast obývanou zelenými draky, rochy a hromovými ptáky. S tou sousedí magmatická poušť, plná pekelných psů a kerberů. Následně Kilgor obsadí území kmene gobliních jezdů na vlcích a osvobodí tak svého druhého společníka. Poslední částí divoké země je zalesněné skalnaté údolí plné gryfů. Ti nejsou pro Kilgora žádnou výzvou, mladý barbar je zlikviduje, osvobodí svého třetího spojence a splní druhou část svého úkolu.

Nyní následuje těžký úkol. Kilgor stojí sám proti třem dalším uchazečům o trůn. Musí je porazit i s jejich generály a obsadit jejich pevnosti. Kilgor ani jeho tři spojenci nesmí být poraženi. Kmen Telez Kilgorovi vzkáže, ať se vzdá, nebo bude rozšlápnut jako hromádka orčího trusu. Kmen Degab zaručuje Kilgorovi bezbolestnou smrt pokud se vzdá, a kmen Vilmit ho prý rodrttí jako brouka ugh ugh.. Všichni čtyři začínají na přibližně stejně velké části území, a mají tedy stejné šance. Kilgor se ale prokáže jako pravý barbar a nemilosrdně zlikviduje všechny své protivníky.

Poté, co se již několikrát prokázal jako statečný válečník a získal vysokou hodnost v armádách Krewlodu, Kilgor vyzval na souboj samotného vévodu Winstona Boraguse, pána země barbarů. Boragus je považován za jednoho z největších vůdců Krewlodu v historii. Kilgor ho nezná osobně, a vládce Krewlodu si získá jeho úctu pouze tím, že se prokáže jako dobrý válečník a zabije ho. Kilgor má jen tři měsíce na to aby ho porazil, a pokud to zvládne, stane se novým králem a největším válečníkem ve své zemi. Pokud to nezvládne, zemře. Vévoda pošle Kilgorovi dopis, píše že se bude snažit aby ho moc nepokořil pokud to dřív neudělají jeho spojenci, a že zvítězí silnější. V dalším dopise napíše, že pro Kilgora zbabělost nebude až tak špatnou vlastností, a že má ještě jednu možnost - sebevraždu. Kilgor mu odepíše ať se moc nevytahuje a že se ukáže jestli vůbec umí splnit své výhrůžky. Doufá, že to krále umlčí, a to se také podaří. Kilgor se v těžkých a krutých bojích postupně probíjí přes pevnosti jeho pobočníků až k hradu samotného vévody Boraguse. Okamžitě ho začne obléhat, a nakonec se v boji utká se samotným vévodou.

Porazí ho, jeho hlavu vystaví ve svém trůnním sále. Začíná krutá a krvavá vláda Kilgora Mocného, zvaného Šílený.

Playing with Fire

Adrienne - Ohnivá čarodějnice (žena, čarodějnice)

With a burning desire to gain in power and to protect her homeland, Adrienne risked being a social outcast and hated by her own people to follow her passion. (Adrienne byla Tarnumovou milenkou)

Mezitím se v Tatalii dějí podivné věci, v mnoha oblastech řádí hordy nemrtvých. Ohnivá čarodějnice Adrienne se po letech výcviku u kněží ve Steadwicku vrací do své země. Lidé Tatalie se ohně bojí, a Adrienne není ve své zemi kvůli svému umění nijak oblíbená. Na Erathijsko - Tatalijské hranici Adrienne zjistí, že místní rolníci jsou vyvražďováni a sklízeni jako obilí, aby vytvořili armádu nemrtvých. Adrienne projede několika zničenými městy a vesnicemi, a je odhodlaná bránit svůj lid a přijít na to, kdo za tím stojí. Adrienne začíná na Erathijské části hranice, která je také zpustošena, a hodlá se probojovat přes nemrtvé do Tatalie a všechny je zničit. Po chvíli narazí na skupinu potlučených, vyčerpaných a vyděšených rolníků. Jeden z nich jí vypráví, jak byla jeho žena a děti při sběru lesních plodů zabita duchy, a jak jeho přítel Mortimer zabil po své proměně v zombii vlastního syna. Ostatní vyprávějí podobné příběhy, a Adrienne je jasné, že se někdo snaží vytvořit armádu nemrtvých. Nyní Adrienne vidí, že celý problém je mnohem větší než si myslí vládci Erathie, a ví že je nutno varovat Tatalijské vládce. Bez pomoci Erathie to asi také nepůjde. Adrienne posílá posly k vládcům obou zemí, píše, že vlna útočníků je velice silná a že neví, jestli bude schopná je zadržet. Ještě před odesláním zprávy Erathii kontroluje a přepisuje dopis, píše vládcům Erathie, že je načase aby jejich země spolupracovaly při ničení této nové hrozby, že potkala rolníky z města Brastletonu, kteří viděli invazi nemrtvých na vlastní oči, a že je zatím jediná, kdo jim pomohl. Její přítel a rádce, Baltron, jí řekne, že Erathie jim nejspíš nepomůže, je vyčerpaná z předchozích válek. Adrienne mu ale řekne, že ta možnost tu stále je a že musí zkusit vše co může. Adrienne osvobodí Brastleton od nemrtvých a udělá z něj svou základnu. Probojovává se k Erathijské hranici a osvobozuje další města. Po cestě potkává duchy zabitých rolníků, a ví, že je jen jedna možnost jak je osvobodit - zničit je. Poblíž hranice potká dívku v roztrhaných hadrech. Adrienne jí dá najíst a napít, a dítě jí přesně popíše kolik a kteří nemrtví bojovníci chrání hraniční posádku. Potom se rozpláče. Z poslů, které Adrienne vyslala do Tatalie, se vrátil jen jeden. Celé pohraničí je zamořeno nemrtvými, a není žádná možnost jak poslat vládcům Tatalie zprávu o napadení. Adrienne musí zakročit sama. U jedné krystalové jeskyně nalezne drzý vzkaz upírů, kteří na skálu vypsali krevní skupiny které jim nechutnají. Po čase přijede rytíř s oficiálním poselstvím od vládců Erathie. Ti píší, že nemohou poskytnout žádnou pomoc, bojují na druhé straně hranic s démony a potřebují každého vojáka. Sice je to čestné prohlášení, ale znamená to, že žádné posily nepřijedou. Adrienne tedy alespoň verbuje místní Erathijské vojáky. Po čase dorazí od Erathijců další dopis, ve kterém se zopakována zpráva o strašné válce s démony na východě, ale také prosba o ukončení chaosu na Erathisjko - Tatalijských hranicích. K tomu je Adrienne doporučeno najít rytíře, který byl zajat skupinou známou jako Noční lovci. Pokud mu mladá čarodějnice ukáže tento dopis, rytíř se k ní přidá. Adrienne brzy narazí na severu Erathijských hranic na oblast ovládanou těmito Nočními lovci - upíry. Pobije je a dostane se až k malému údolí, kde zrovna skončila bitva mezi lidskou armádou a upíry. Ti se nyní živí na umírajících a zajatcích. Adrienne zaslechne hlas Sira Michaela, onoho rytíře, a dá povel k útoku. Po bitvě osvobodí zajatce a sir Michael jí přísahá věrnost a přidá se k ní. Objeví se Baltron a začne Adrienne dělat poučné kázání, že jí říkal, že žádné posily nedorazí. Adrienne se rozzlobí a nad její rukou vzplanou malé ohýnky. Baltron s hrůzou odejde, a Adrienne se vzteká že ji tak rozzlobil.

Nyní, když je Erathisjká část hranice očištěná a Adrienne má krytá záda, podnikne útok na tři hraniční posádky obsazené nemrtvými. Porazí je a konečně začne čistit Tatalii od nemrtvé hrozby. Cestou narazí na několik hromad páchnoucích mrtvol. Má za to, že jde o past, a radši je na dálku spálí svou ohnivou magií. Její vojáci s hrůzou odstoupí a vyhýbají se jí. Ráno ale Adrienne s úžasem zjistí, že rozzlobení lidé sami likvidují zbytky těl pomocí ohně. Jednoho večera Baltron vzbudí Adrienne a křičí, že Erathijští a Tatalijští vojáci se hádají. Adrienne na ně křičí, ať toho nechají, ale nikdo ji neposlouchá. Použije tedy své umění a vytvoří vysoké plameny, a hádky konečně ztichnou. Brzy najde zdroj roztržek - dva jezdci, kteří byli již dvakrát dříve potrestáni, opět dráždili mocné gorgony. Pokoušeli se na nich jezdit. Nyní leží jeden z nich mrtvý - pohled gorgon zabíjí. Druhý jezdec stojí jako zařezaný. Adrienne vykřikne, že tady se bojovat nebude a okolo ruky jí vzplane malý oheň. Jezdec se strachy po.. Nyní jsou vojáci dostatečně vyděšení na to aby byl klid, Adrienne jde spát a Baltron se postará o pohřeb mrtvého a ošetření raněných. Po cestě Adrienne zjišťuje, že sama přítomnost nemrtvých vysává zemi a mění ji v pustinu. Proto je nutné je co nejrychleji zničit. Později nalezne svůj stan otevřený, a váhá, zda na ni nebyl vyslán nemrtvý vrah. Přesto vejde dovnitř a zjistí, že zachráněné děti jí naplnily stan květinami. Hned se jí lépe usíná a zdá se jí o jejím dětství. Morálka vojsk upadá, všude po kraji se totiž válí hromady mrtvol. Adrienne jedonho dne zahlédne vůdce nemrtvých - mocného rytíře smrti. Podle všeho rytíř ujíždí do nitra Tatalie. Jeho stoupenci ho ve všem poslechnou, a Adrienne vyšle zvědy do Erathie i Tatalie, aby o mocném protivníku zjistili víc. Později je při sbírání pokladů nalezených za jedním teleportem přepadena houfem kerberů. Z Tatalie přijde zpráva, že o Temném rytíři nikdo nic neví, a aby se radši Adrienne starala o zničení nekromantů na hranicích. Adrienne ví, že polovina místního území je Erathijská, a tak nemůže čekat od vůdců Tatalie žádnou pomoc, proč by pomáhali svému sousedu? Z Erathie dorazí posel a říká, že přijel vyzvednout co nejvíce surovin, válka s démony vyčerpává celou zemi. Adrienne mu řekne, že je potřebuje pro svůj boj s nemrtvými, ale posel odvětí že je musí přivézt, a pokud mu je čarodějnice nevydá, informuje velení Erathie, že na Erathijském území operuje Tatalijská ohnivá čarodějnice. Adrienne mu se skřípěním zubů suroviny předá. Zvědi zjistí, že nemrtví a nekromanté v oblasti patří ke kultu, který vedl Lord Haart. Ten byl docela nedávno zabit králem Gryphonheartem, kterého předtím otrávil, a měl by být mrtev. Z Erathie je však potvrzeno že Haart byl oživen, a nyní vede své armády jako rytíř smrti a plení Tatalii, do které se probil z Erathijského pohraničí. Adrienne cestuje svou zemí a osvobozuje všechna města od nemrtvé nákazy. Nakonec očistí celé pohraničí a odjede dál do Tatalie.

Lord Haart také cestuje Tatalií, a cestou vraždí a ničí a vytváří mocnou armádu nemrtvých. Je lehké ho stopovat, po jeho vojsku zůstává pruh zničené a vyschlé země, plné zničených vesnic a dolů. Kult Lorda Haarta byl po skončení válek za obnovu Erathie rozpuštěn a jeho členové zmizeli. Nyní však kult povstal v mnohem větší síle než předtím, oživil svého vůdce a plundruje Tatalii. Adrienne doufá, že se k ní její krajané přidají a pomohou jí zničit všechny nemrtvé i přesto, že je čarodějnicí milující oheň. Adrienne Haarta sleduje a usmívá se, protože vidí, že zničené bažiny se rychle obnovují, a brzy budou zase vypadat jako by se nic nestalo. Úsměv jí však vadne při pohledu na hromady mrtvých všude kolem. Sir Michael a jeho vojáci zůstali s Adrienne a pomáhají očistit země svého souseda. Po cestě s k její armádě přidávají místní bojovníci, a slibují jí ukázat cestu k městu Greenville, které je nedaleko na východě. Adrienne vysílá zvědy, aby celou oblast prozkoumali, a se zbytkem oddílů táhne k městu. Jeden nevolník Adrienne varuje, že nekromanté používají jednosměrné teleporty k rychlému a neočekávanému potlačovaní všech rebelií, a proto by si měla čarodějnice dávat pozor. Po čase Adrienne dorazí k posádce na cestě, kterou nyní ovládají nemtrví. Zničí je a pokračuje k místnímu městu, které osvobodí a začne v něm budovat armádu. Nedaleko Adrienne nalezne zbytky malého městečka, obyvatelé byli vražděni a proměněni v nemrtvé. Na své cestě najde na zemi rozbitou panenku, někteří z jejích vojáků se rozpláčou při vzpomínce na děti, které byly přeměněné v nemrtvé a které musejí na svých cestách zabíjet. Zvědi zjistí otřesnou věc - Lord Haart rozmístil své nemrtvé u všech sídel a líhní bojovníků, a jakmile se objeví noví bojovníci, nemrtví je chytí, zabijí a oživí. Pokud nebudou do sedmi měsíců odstraněni, armáda lorda Haarta bude obrovská a nikdo a nic ji nezastaví. Zvědi Adrienne zjistí, že v oblasti žije mnoho učenců, kteří znají mocná kouzla. Jsou ale chráněni svými diamantovými golemy, a kouzla prozradí jen těm co je porazí. Dále zjistí, že skupina mocných bojovníků Tatalie uprchla před nemrtvými do podzemí. Nemrtví je následovali a nyní je hledají, zabíjejí a rozšiřují své řady. Dokonce také nejsilnější nemrtví stráží doly na kámen a pily u lesů, protože ví, že dřevo a kámen Tatalijci nejvíce potřebují, aby mohli vystavět svá města a armády. Později přijdou zprávy o bazilišcích, uvězněných na jednom z velkých jezer. Ti prchli na jezera před nemrtvými ale byli napadeni vodními elementály, do jejichž území omylem zavítali. Snad budou ještě naživu. Zvědi zjistí, že Lord Haart odjel. Nechal zde své dva generály, jeden sídlí na severovýchodě a druhý blíže na východě. Adrienne je musí oba porazit, aby mohla pokračovat ve své cestě za rytířem smrti. Adrienne se vydává na cestu, s úlevou dorazí k městu Scarlum, které ještě nepadlo do rukou nemrtvých. Město je sídlem mnoha hrdinů z doby válek za obnovu Erathie, a tradičním zdrojem pánů šelem. Baltron donese špatné zprávy. K armádě přišla další čarodějnice nadšená tím, že se někdo konečně postavil nemrtvým. Když se ale dozvěděla, že jí vede ohnivá čarodějnice Adrienne, znechuceně odešla. Podle všeho šla za radou náčelníků, aby jim oznámila že Adrienne používá zakázanou a obávanou ohnivou magii. Náčelníci budou rokovat, ale bude to chvíli trvat, protože v Krewlodu probíhají Slavnosti života, a náčelníci pozorně sledují jejich průběh a čekají kdo se stane novým králem Krewlodu, jestli tedy nezůstane na trůnu ten starý. Až poté projednají celou záležitost, a kdyby se Adrienne do té doby nepodařilo nemrtvé zastavit, padne jejich zloba na její hlavu, byť jen kvůli tomu že používá oheň. Baltron je rozzuřen tou nespravedlností a slepotou svých lidí, protože jen magie ohně účinně ničí nemrtvé. Adrienne ho uklidní a řekne mu že do té doby snad stihnou tuto hrozbu zastavit. U fontány štěstí najde Adrienne houf hrajících si sirotků. Nakrmí je a jeden dvanáctiletý chlapec jí dá z vděku Medaili za statečnost. Později dorazí ke Škole války, a je ráda že ji nemrtví neobsadili a že se zde může proti nim vycvičit. Adrienne cestuje po kraji, osvobozuje města i doly a ničí nemrtvé a nekromanty. Vyšle zvědy ke Krewlodské hranici, aby sledovali průběh Slavností života a zjistili kdo bude králem Krewlodu. Tatalie se pak bude snažit obrátit zájem nového krále od jejích hranic. Do tábora dorazí zvěsti o obrovském pokladu na severozápadě. Adrienne tomu moc nevěří. Později jí to zvědi potvrdí, ale je nutno najít klíčníkův stan a porazit nekromanty, jinak se k pokladu nedostane. Na své cestě podél řeky najednou ucítí zápach nemrtvých. Celá armáda je ve střehu, ale za chvíli si odechnou, nemrtví tudy jen prošli a jsou pryč. Po nějaké době Adrienne zlikviduje jednoho z generálů Lorda Haarta a připravuje se na zničení druhého. Najde vstup do podzemí, u kterého jsou stopy mnoha Tatalijských i nemrtvých vojáků. V podzemí jsou bažiny, stejné jako na povrchu. Adrienne projede podzemím a zničí nemrtvé, kteří okupují obydlí Tatalijských uprchlíků. Najde obydlí vodních elementálů, kteří se po svém osvobození rádi přidají k boji proti nemrtvým. V podzemí je i velké sídlo uprchlých hyder, chráněné přízračnými draky, kteří je vraždí. I ty Adrienne osvobodí. Na severozápadě nalezne velkou skupinu věštců, kteří jí po porážce jejich ochránců - diamantových golemů - prozdradí ta nejmocnější kouzla. Po návratu na povrch nalezne zlatý důl, chráněný duchy draků, kteří ho předtím vlastnili. Adrienne je líto ubohých uvězněných duší a duchy porazí. Podzději její unavené oddíly dorazí k městi obsazenému nemrtvými. Vojáci ho chtějí dobýt až druhý den, Adrienne ale řekne, že si odpočinou až město dobyjí, v tom na ně ze zálohy zaútočí nemrtví. Adrienne je odrazí a město získá. Novým králem Krewlodu je Kilgor. Adrienne o něm nic neví, ale ví že náčelníci brzy budou řešit její případ. Musí tedy pokročit ve svém úkolu. Nájednou přijde den, kdy má Adrienne narozeniny. Odejde tedy alespoň do lesa kde o samotě přemítá, není tu s ní nikdo, s kým by je slavila. Jeden z velitelů donese Adrienne dárek k narozeninám. Čarodějnice Tiva jí píše, že jí musí pomoci, její země byla také napadena armádami Lorda Haarta. Náčelníci musí Adrienne osvobodit, hrozba Lorda Haarta je veliká a Adrienne s ním bojuje, proto je její případ odložen. Náčelníci Tivě odpoví, že zjistili, že ohnivá čarodějnice Adrienne je nevinná a za vše může Lord Haart. Adrienne nesmí být ublíženo, a tak si mladá čarodějka může konečně oddychnout. Náčelníci dokonce po čase pošlou posily, ostřílené veterány, kteří se hromáždí ve městě Scarlum. Posily dorazí ve třech vlnách, a s nimi je Adrienne schopná nekromanty rozdrtit a očistit celou zemi od nemrtvých.

Hrdinové z kultu Lorda Haarta

Jelan (upír, rytíř smrti), Obekan (člověk, rytíř smrti), Ajorn (lich, nekromant), Tejveer (upírka, nekromant), Hortensia (člověk, nekromant); Godomir (upír, rytíř smrti), Qenay (lich, nekromant), Mihalis (lich, rytíř smrti), Photima (člověk, nekromant), Vellore (lich - žena, rytíř smrti), Dikisha (žena, rytíř smrti), Nuztarh (člověk, nekromant), Kajitianna (upírka, rytíř smrti), Sethe (upír, nekromant)

Lord Haart si probojoval cestu skrz Tatalii až k oceánu. Vytvořil tím několik mil široký spálený a zničený pruh země. Ti, kteří uhořeli, rozšířili řady jeho armády. Adrienne se ho nyní pokusí dostihnout a uložit k věčnému spánku. Lord Haart je v pasti, dál už nemá kam jít, jen do oceánu. Adrienne přemítá, zda si rytíř smrti pamatuje události ze svého života a zda má vzpomínky na Tatalii.Bohužel morálka armád je nízká, vojáci nemají ohnivou čarodějnici rádi o nic víc než nemrtvé nájezdníky. Adrienne zjistí, že vojska Lorda Haarta táhla třemi cestami a vypalovala bažiny. Později jí dojde zpráva od obyvatel okolních měst, jejichž armády byly rozřezány nemrtvými na kusy. Obyvatelé města Thannel Falls žádají o zásoby, a Adrienne jim posílá dostatek surovin, aby se ubránili než k městu sama dorazí. Později slyší v křoví pláč. Připraví se a vtrhne tam, a najde plačící gnolské dítě. To je jediným přeživším z výpravy z obleženého města Terissan na severu, a prosí Adrienne aby město rychle osvobodila, jinak brzy padne a jeho obyvatelé rozšíří řady nemrtvých. Adrienne posílá do všech obležených měst dopis aby se držela, že k nim její armáda dorazí jak jen bude moci. Po čase dorazí posel a usmívá se. Adrienne převezme dopis od náčelníků, kteří viděli její úspěchy a konečně jí uznávají. Pošlou jí brzy posily. Nejprve dorazí čtyři jezdci se soumary obtěžkanými surovinami a zásobami. Později dorazí dva vozy plné dřeva a kamení. Adrienne na svém tažení krajinou narazí na zpustošené město, doufá, že obyvatelé se skryli v okolních lesích. V jedné vesnici ještěřího lidu jí místní vojáci řeknou, že kousek na sever si impové udělali skladiště (dostali se sem z Eofolu po porážce Kreeganů) a že bude lepší je rozprášit, než se jich tam usadí víc. Později narazí Adrienne u jedné posádky na starce, vyřezávajícího si ze dřeva. Ten jí řekne, že posádku chrání nemrtví, a že jeden lich jim dal příkaz ať nikoho nepustí. Oni teď nenechají projít ani vlastní vojáky, hloupá stvoření.. Později je Adrienne přepadena kostlivými a přízračnými draky, ti řvou tak děsivě. že armáda má po morálce i když zvítězí. O kus dál nalezne skrýš plnou surovin, ale zničehonic se objeví její strážci - vodní elementálové. Ještě dále nalezne krásné údolí, vypadá že uniklo důkladnému průzkumu nemrtvých. Adrienne do něj vjede, a je okamžitě přepadena hordou upírů a zombií. Jednoho dne potká Adrienne podivného mladíka. Ten se tváří přátelsky a zůstane v táboře. Druhý den zmizí i s částí surovin a zlata. Celou cestu je Adrienne přepadána oddíly nemrtvých. Nekromanti si už v oblasti postavili několik hradů, většinou tak, že přeměnili původní města. Poté, co dobyje většinu pevniny, vyráží Adrienne na moře. Na jednom z ostrovů nalezne přízračné draky, strážící teleport do svého podzemního doupěte. To je plné surovin, pokladů a artefaktů. Nakonec dorazí i slíbené posily, a s nimi Adrienne dobyje celou oblast. Uprostřed moří na východě stojí spálený a pustý ostrov - sídlo Lorda Haarta. Poté, co Adrienne rozdrtila dva jeho spojence na pevnině, není Haart velkým protivníkem.

Adrienne pohřbí jeho tělo a přemítá o jeho skutcích. Haart byl padouch i hrdina, a Adrienne přemýšlí,jak o ní budou smýšlet její krajané, zda jako o Ohnivé čarodějnici v kraji země a vody, nebo jako o hrdinovi.

Někdy poté zřejmě Adrienne odejde do AvLee a seznámí se s Tarnumem. Prožijí spolu krátký románek, ale Tarnum ji bez vysvětlení opustí.

V této době posílá Yog dopis mágům do Bracady, a vysvětluje jim vše, co se stalo v době, kdy svou domovinu opustil - celý příběh o Sandrovi a jeho zločinech ...

Mágové Bracady,

Můj příběh je dlouhý, ale musíte mě vyslechnout, protože není nikdo jiný kdo by ho vyprávěl. Přece jen, kdo by věřil Crag Hackovu opileckému chvástání? Gem zase, jak se zdá, pohřbila tyto události v hlubinách své paměti jednou provždy, a neslyšel jsem nic o Gelu od té doby, co našel ten prokletý Meč zkázy. A tak jen já mohu vypovědět tento příběh, na který historie zapomněla. Kdysi jsem s vámi měl co do činění, za ne právě nejlepších okolností.. Jsem džin jako má matka, ale mám duši dobrodruha po mém otci. Opustil jsem život, jaký jste mi nabídli v Bracadě pro ten, který mi více vyhovuje, pro život barbara v Krewlodu. A právě na mé cestě za sebepoznáním začíná ten příběh. Poté, co jsem byl přijat do Krewlodské společnosti, jsem začal cestovat a potkal jsem tři různé osoby na hranici Deyji a Erathie. Všichni čtyři jsme hledali nový styl života a zapojili se do událostí, které hodně převyšovaly naše malé problémy. Bylo to před válkou za Obnovu Erathie, kdy jsem potkal a cestoval s mladým Gelu, překrásnou Gem a barbarským Crag Hackem. Na to, z jak odlišných míst mí tři společníci pocházeli, jsme překvapivě dobře spolupracovali. Crag Hack byl lehkovážný muž, s neustálou chutí po boji, víně a ženách, mnoha ženách. Rozesmával mě a zapomínal jsem vedle něho na čas na své vlastní problémy. Pokud Gem zrovna nelikvidovala nemrtvé, byla to tichá a odměřená žena s dobrým srdcem. Gelu zrovna v té době absolvoval výcvik u Lesní Hlídky, a byl plný touhy po tom se prosadit a prokázat své schopnosti. Jeho vážný pohled na věc byl překvapující u někoho tak mladého a silně kontrastoval s lehkomyslností Crag Hackovou. Nějak se nám dohromady podařilo zastavit nekromanta Sandra, který plánoval dobýt svět. Díky tomu, že obratně zmanipuloval Gem, Crag Hacka a Gelu, podařilo se mu získat pozici v Deyji za pomocí několika velmi silných artefaktů. V Deyji dosadil na trůn krále - loutku, Finnease Vilmara, a začal ohrožovat celý Antagarich. Můj příběh začne na čtyřech rozdílných místech, ale jak uvidíte, na konci se všechny příběhy spojí dohromady, vedoucí téměř ke zkáze nás všech.

Yog

- Pavel Kubeček (Perdue)