Might and Magic I-V na Windows XP a vyšších

Edit podzim 2009: Protože díky službě GOG je možné získat plnou verzi Might and Magic 6 Pack Limited Edition, která je již plně přizpůsobena běhu na Windows XP a Windows Vista, odkazuji zájemce na článek Might and Magic I-V - oficiální distribuční kanál. Pro majitele neupravených verzí je tu pak následující návod.

Edit prosinec 2013: Doba opět pokročila a na svět se dostaly nejenom Windows 7, ale i Windows 8. Varianta nákupu přes GOG i s výhodami odladěných verzí stále platí, stejně tak následující text o samostatné instalaci a nastavení DOSBoxu. Souběžně s vícejádrovými procesory se objevila ještě jedna dostupná varianta spouštění starších her a to pomocí virtualizovaného systému. Narozdíl od emulace, virtualizace umožňuje plnohodnotný paralelní běh dalšího operačního systému. V okně virtualizačního software si např. spustíte nainstalovaný DOS a v něm pak pracujete jako byste seděli přímo u počítače s DOSem. Podrobnosti vynechám, protože i v dnešní době se mi použití DOSBoxu jeví vhodnější.

Předesílám, že následující text je zpracován vzhledem k technickým vymoženostem dostupným k podzimu 2008. Postupně se jej budu pokoušet průběžně aktualizovat, ale již dopředu avizuji, že opravdu nemám v úmyslu se jakkoliv zabývat i možnostmi spouštění starších dílů série Might and Magic pod Windows Vista apod.

Ještě před rokem by jedno ze zaručených řešení, které bych zajisté upřednostňoval, byl dualboot Windows XP a Windows 98, protože pod Win98 je možné spouštět řadu DOSových her bez nejmenších obtíží. Bohužel doba značně pokročila a řada současného hardware nemá pro tento systém dostupné ovladače a tak se Win98 stávají v dnešní době nepoužitelné. Pokud zrovna patříte do této kategorie, tak mám pro vás alternativní řešení. Protože novější hardware mimo jiné disponuje lepším výpočetním výkonem (mám na mysli zejména dvoujádrové procesory), není problém se uchýlit k dříve tolik diskutabilní emulaci a jednoduše si pod Windows XP prostředí DOSu naemulovat. Osobně k tomu používám software jménem DOSBox (domovská stránka http://www.dosbox.com/). Tento program dokáže bravurně překládat systémová volání z prostředí DOSu na Windows, resp. spolupracuje s původním DOSovým substémem, který je ve WinXP stále skryt. Přesto se však jedná o čistou emulaci a je to na výkonu znát. Ovšem pokud máte cokoliv od pentia 4 od 3 GHz výše, tak se nemusíte ničeho obávat. Pro chod samotných Might and Magic stačí i výkon procesoru okolo Pentia I, čemuž postačí i emulace za použití jednojádrového procesoru okolo 2,0 GHz (kdo má cokoliv slabšího, tomu spíše doporučím zmíněný dualboot, neboť k tomu má zřejmě i odpovídající hardware :)). Navíc chod DOSBoxu lze upravovat i zásahem do konfiguračního souboru a vyladit si ho tak celkem na míru.

Po instalaci DOSBoxu je tedy dobré si v adresáři s jeho instalací ihned také otevřít soubor dosbox.conf a provést v něm drobné úpravy. Nejdůležitější částí konfiguračního souboru je hned úvodní sekce [sdl], kde se nastavují parametry zobrazovaného okna a citlivost myši. Citlivost myši se nachází pod položkou senstitivity a defaultně je její hodnota nastavena na 100. Zcela určitě ji bude třeba zvýšit, jinak vám pohyb kurzoru bude značně zaostávat (bude tzv. plavat). Optimální hodnotu si ověřte pokusem (začněte spíše na hodnotě 200). Volba fullscreen ovlivňuje velikost okna, ve kterém se DOSBox a následně i hra spustí. Tato položka je závislá na parametru fullresolution, který říká, jak velké bude okno, pokud bude hodnota fullscreen nastavena na true. Chcete-li např. nastavit velikost okna na rozlišení 800x600, pak nastavte hodnotu fullscreen=true a fullresolution=800x600. Položka windowresolution upravuje velikost výsledného výstupu, ale to nebude třeba měnit. Jedno z dalších užitečných nastavení se nachází v sekci [cpu] a je jím položka cycles. Defaultně je nastavena na auto a v principu určuje počet cyklů, které procesor za danou časovou jednotku provede. Jedno z možných a doporučených nastavení je např. 7000 cyklů. Nezřídka je však třeba ji kvůli náročnosti emulace spíše snížit (na pomalejším hardware). Pokud se chcete dozvědět o dalších nastaveních, tak konfigurační soubor je bohatě okomentován a k samotnému DOSBoxu existuje velmi slušná dokumentace a mnoho nastavení je diskutováno na různých internetových fórech, takže je zbytečné se tím zabývat i zde.

Jakmile máte hotovo, čeká vás už jen naučit se DOSBox používat. Jedno z nejjednodušších použití spočívá v tom, že soubor programu, který chcete spustit jednoduše přetáhnete na ikonku DOSBoxu na pracovní ploše. Tím se automaticky připojí příslušný adresář se souborem a soubor se spustí. Druhá možnost je otevřít samotný DOSBox a adresář s hrou si připojit manuálně. Zní to možná složitě, ale je to ve skutečnosti jednoduché. Každému písmenku jednotky je totiž možné přiřadit konkrétní adresář a pak se na něj takto odkazovat (resp. DOSBox nejprve vyžaduje, aby se pracovní adresář k jeho systému připojil, terve pak s ním bude moci pracovat). Kdo někdy pracoval např. s linuxem, tak mu to bude nejspíše povědomé. Doporučuji si tedy na nějakém z disků vytvořit jednoduše pojmenovaný adresář, kam nakopírujete soubory hry a s ním pak budete pracovat. Ušetříte si tak práci s vypisováním dlouhých adresářových cest. Jako příklad si uvedeme adresář na disku c: se jménem wox, tedy c:\wox . V DOSBoxu ho připojíte tak, že na příkazové řádce použijete příkaz mount c c:\wox. Když se pak přepnete pomocí "příkazu" c: na svazek c, dostanete se přímo do adresáře wox, který si poté můžete prohlédnout třeba příkazem dir. Odtud můžete stejným způsobem spouštět libovolný spustitelný soubor a začít tak třebas rovnou hrát (koncovky souborů lze vynechat). DOSBox ukončíte příkazem exit. Blíže viz následující obrázky (přeci jen ne asi každý ještě dnes umí pracovat s DOSem ;)):

Základní obrazovka DOSBoxu
Připojení jednotky (adresáře) a přepnutí se do něj
Výpis připojeného adresáře a příprava ke spuštění souboru go.bat

DOSBox však není jen emulátor, disponuje také řadou užitečných funkcí, jako je např. nahrávání videa z obrazovky nebo pořizování screenshotů. Nepotřebujete tak žádný další software. Krom toho lze některé funkce aktivovat pomocí klávesových zkratek, mimo jiné i přepínání mezi celoobrazovkovým režimem a oknem. Možná vás teď napadá, proč jsem to neřekl rovnou a místo toho vám psal o nastavení velikosti okna pomocí konfiguračního souboru, ale odpověď je jednoduchá. Pokud totiž disponujete širokoúhlou obrazovkou, tak přepnutím do fullscreenu pomocí klávesové zkratky získáte zdeformovaný obraz, což už nemusí být zrovna ono. Seznam nejdůležitějších klávesových zkratek uvádím níže:

Pokud jde o nahrávání videa nebo snímání screenshotů, tak výsledný obraz nebo video se ukládá do adresáře capture v adresáři se samotnou instalací DOSBoxu. Screenshoty jsou ukládány ve formátu png, video v kontejneru avi s použitím kodeku ZMBV (Zip Motion Block Video). ZMBV je ztrátový kodek, specielně navržený pro nahrávání starších her s nízkým počtem barev. Je obsažen v instalaci DOSBoxu a videa je poté možno běžně přehrávat např. ve Windows Media Playeru.

V případě čtvrtého a pátého dílu ságy (stejně tak u World of Xeen) se často stává, že se hra během přehrávání intra kousne. Důvod je celkem jednoduchý, obvykle se totiž jedná o chybně nastavené parametry zvukové karty. K jejímu nastavení slouží soubor install.exe, kde lze pomocí stisku N u volby "Install with this configuration?" vyvolat novou nabídku voleb. Pro hudbu se doporučuje zvolit možnost Sound Blaster a pro zvuky buďto Sound Blaster nebo Sound Blaster Pro (i když musím upozornit, že mě osobně se vyplatilo nastavit to přesně obráceně, protože jinak nebylo slyšet mluvený hlas ve videích). Instalátor vás poté ještě vyzve ke specifickému nastavení výstupů a přerušení, tady doporučuju zvolit Default (ovšem pokud víte o co jde, můžete si příslušné volby nastavit i ručně :)). Potom už jen odklepnete dvakrát volbu Y (yes) a do adresáře s hrou se uloží nový konfigurační soubor. Pokud potíže s intry přetrvávají, budete muset experimentovat dále. Nicméně zvuky (případně i hudbu) můžete klidně vypnout. V takovém případě se vám pod videi budou zobrazovat titulky. Instalátor Might and Magic III je co do počtu voleb jednodušší.

Might and Magic I - III lze sice spustit mnohdy i v samotném prostředí Windows XP, ale opět riskujete obtíže s funkčností zvukové karty. Jedním z řešení je pak v takovém případě nainstalovat VDMSound (viz http://sourceforge.net/projects/vdmsound), což je emulátor zvukové karty a poté pomocí voleb Spustit v ... zvolit spouštění s pomocí VDMSound. Obecně se mi však jeví lepší používat DOSBox i u těchto her.